Evropa se propadla do nejhlubší recese za čtvrt století

Ze světa postupně přicházejí zprávy, jak hlubokým zásahem pro ekonomiku bylo její vypnutí kvůli koronaviru, které přišlo v první čtvrtině letošního roku. Různé země světa se vypínaly postupně. Většina Evropy stejně jako Česká republika začátkem března. Asie dřív. Amerika později. Výkon ekonomiky se publikuje ve čtvrtletních periodách, takže ve výsledcích za první čtvrtinu roku, které se začínají postupně zveřejňovat, je jen část vypnutého období. U většiny zemí začínají zprávy o propadu slovem nejhlubší. Liší se zatím datum, k němuž se to nej vztahuje.

Celá ekonomika Evropské unie se podle prvních odhadů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat, propadla nejvíc za pětadvacet let. V první čtvrtině roku ve srovnání s předchozím čtvrtletím propadla o 3,5 procenta. V eurozóně je s 3,8 procenta propad ještě hlubší. Podle rychlých odhadů Eurostatu z 30. dubna je to nejvýraznější hospodářský pokles od roku 1995. Přepisují se rekordy z finanční krize roku 2008, který byl do té doby pro evropské hospodářství největší ranou. Ve srovnání s první čtvrtinou roku 2019 se ekonomika Evropské unie propadla o 2,7 procenta. V eurozóně o 3,3 procenta.

Z prvních dat se potvrzuje to, co každý den sledujeme v přímém přenosu. Země eurozóny jsou koronavirem i vypnutím ekonomiky zasažené víc než státy mimo měnovou unii. Významně to ovlivňují především prudké pády druhé, třetí a čtvrté největší ekonomiky Evropy. Francie, Itálie a Španělska. Tyto země už na rozdíl od Německa zveřejnily oficiální data o vývoji ekonomiky v první čtvrtině roku. Ta potvrdila pád do recese.

Celý text Lenky Zlámalové čtěte již nyní na ECHOPRIME. Nebo od čtvrtka v tištěném Týdeníku Echo. Předplaťte si jej zde.