Ničivý nálet Spojenců. Na Prahu dopadlo omylem 152 tun bomb

Smutné výročí si bude připomínat hlavní město Praha, kde před čtyřiasedmdesáti lety dopadly bomby spojeneckých letounů. Tragická událost se odehrála pár měsíců před koncem druhé světové války a tehdejší nacistický i pozdější komunistický režim využil navigačního omylu k propagandě. Během ničivého náletu zemřelo na sedm set obyvatel a poškozeno bylo více než dva a půl tisíce domů.

Nálet spojeneckých bombardérů se odehrál 14. února roku 1945. Toho dne vylétlo z Velké Británie přes dva tisíce spojeneckých letounů, které měly za cíl bombardovat strategické cíle ležící v německém Weselu, Magdeburgu, Saské Kamenici a Drážďanech. Kvůli navigační chybě však zamířilo celkem 62 bombardérů B-17 Flying Fortress nad území Prahy. Legendární létající pevnosti měly v pumovnicích jak tříštivé, tak zápalné bomby.

Bombardování hlavního města bylo velice rychlé. První pumy dopadly pětadvacet minut po poledni a nálet skončil za devět minut. Celkem na Prahu dopadlo 152 tun pum. Následky po náletu byly tragické. Podle záznamů zemřelo 701 německých a českých obyvatel a zranění utrpělo na 1184 lidí. Vysoké číslo bylo podle historiků způsobeno i tím, že poplach byl vyhlášen až v momentě, kdy první bomby dopadly v Radlicích. Svůj díl mohly hrát i dřívější plané poplachy, které prý lidé nebrali vážně.

Kobercový nálet zasáhl lehce smíchovské nádraží, Radlice a Jinonice. Největší zkázu ovšem nálet způsobil na Novém Městě a Vinohradech. Bomby zasáhly i také část Vršovic, Nuslí a Podolí. Podle statistik postihl nálet na dva a půl tisíce domů. Z toho 93 domů bylo zcela zničeno a bez střechy nad hlavou zůstalo na 11 tisíc Pražanů. Těžce zasažené Vinohrady přišly o 21 domů, 41 poškodil nálet velmi těžce a 1037 lehce.

Bombardování se nevyhnulo ani památkám. Jedním z nejznámějších cílů byl Emauzský klášter, Faustův dům na Karlově náměstí či roh Resslovy ulice a Rašínova nábřeží, kde se nyní nachází Tančící dům.

Nacistické Německo ihned po náletu využilo nálet ke své propagandě. Okupanti tvrdili, že záměrem bombardování bylo zastrašení obyvatel a také demonstrace síly. Nacistům v tvrzení pomáhal fakt, že bombardéry nezasáhly jediný vojenský objekt. Komunistický režim poté na nacisty navázal a připisoval spojenecké bombardování politickým zájmům.

Tehdejší tisk však věnoval spojeneckému bombardování více prostoru, než tomu bylo u sovětských náletů na konci války. Během 8. a 9. května zemřelo v důsledku bombardování na 1300 lidí. Sovětské nálety tehdy ničily Mladou Boleslav, Mělník, Roudnici nad Labem či Ždírec nad Doubravou.

Přes všechny teorie je však nejpravděpodobnějším důvodem bombardování Prahy navigační chyba. „Když první bombardovací křídlo přelétávalo nad pobřežím Holandska, bylo napadeno palbou protiletadlového dělostřelectva. Podle vzpomínek amerických letců musel tehdy ten bombardovací svaz velmi ostře uhnout v kurzu. Rovněž počasí nebylo ideální, nad většinou území bylo zataženo a vál velmi silný boční vítr,“ uvedl pro ČT kurátor z Národního technického muzea Michal Plavec.

Po přeletu Porúří navíc vysadil palubní radiolokátor hlavního navigátora. Hustá oblačnost a silný vítr pak bombardéry doprovázel až k hranicím Prahy.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Praha i Psáry měly být cílem amerického jaderného bombardování