Sedmička vědců představila Institut Equilibrium. Problémy společnosti chtějí řešit komplexně

Na propojení odborníků z různých odvětví a diskusi o vzdělání, ekonomice a technologiích se má zaměřit Institut Equilibrium. Správní radě institutu předsedá expert na robotiku Vladimír Mařík, další členové jsou egyptolog Miroslav Bárta, biochemik Václav Pačes, neurochirurg Vladimír Beneš a ekonomové Milan Zelený, Zdeněk Souček a Peter Staněk. Institut chce oslovit další odborníky i širší veřejnost. Jeho zástupci ho v úterý oficiálně představili v Obecním domě v Praze.

Vědci několikrát zdůraznili, že hlavním přínosem institutu je podle nich interdisciplinarita a přístup k jednotlivým problémům z hlediska různých oborů. Jako jeden z příkladů Vladimír Mařík vypíchl elektromobily. Uvedl, že automobilky sice plánují jejich výrobu, ale nadále existují otázky kolem budoucí dostatečnosti infrastruktury nabíjení těchto vozů, podoby měst i ekologických záležitostí. Jako další velké téma pak zástupci institutu zmínili vzdělání, chtějí se zaměřit na podporu kreativity a podnikání. Ekonom Zdeněk Souček řekl, že pro Česko jsou velice důležité nápady, k výuce dotýkající se podnikání se podle něj i na odborných školách přistupováno zastaralým způsobem. Třetím hlavním zaměřením institutu bude právě ekonomika a možnosti ekonomického rozvoje Česka.

„Budou-li lidé vědět, co může přijít či přichází, mohou jít pozitivním změnám v ústrety a nepříznivým změnám efektivně čelit,“ říká předseda správní rady Vladimír Mařík a dodává: „Transdisciplinárním přístupem, systémovým nadhledem a naprostou nezávislostí se chceme lišit od většiny diskusí, které jsou podle našeho názoru příliš úzké. Počítáme s vytvářením dočasných i permanentních odborných týmů pro formulování a řešení konkrétních problémů.“

Vědci také přiblížili program první konference institutu, která připadá na 15. dubna. Má představit institut dalším odborníkům. Konference, workshopy a přednášky ale mají cílit i na širokou veřejnost. Mařík doplnil, že součástí institutu je i dvanáctičlenný poradní sbor, jehož členy jsou například bývalá předsedkyně Technologické agentury Rut Bízková nebo jaderný fyzik Vladimír Wagner. Členové institutu s nimi podle Maříka diskutují další odborné otázky. Do konce roku by měly proběhnout i další dvě, už tematické, konference. Jedna bude zřejmě o energetice.

Na závěr svého Manifestu jako základního dokumentu institutu zakladatelé uvádějí: „Jako občané postupně ztrácíme individuální, ale zejména společné cíle, vzájemnou důvěru, ztratili jsme schopnost oddělovat pravdu od lži, ztratili jsme morální a etický kompas, ztratili jsme vize, chybějí autority. Odnaučili jsme se spolupracovat. Žijeme nad poměry, spotřebováváme více, než vyprodukujeme. Nemyslíme na budoucnost. Chválíme sami sebe, ale přitom nemáme dostatečné vnitřní sebevědomí. Vycházíme z krátkodobých úvah od voleb k volbám, nebudujeme s dlouhodobým strategickým výhledem na budoucnost, nepřipravujeme se na nenadálé, neočekávané krizové situace na úrovni státu (ani o tom moc nepřemýšlíme), ale ani na úrovni regionů a lokalit. Převažují úvahy o momentálním či krátkodobém zisku.“

Institut, který se prezentuje jako nezávislý, je v současnosti financován z příspěvků členů a příznivců. Další peníze by podle členů správní rady měly plynout z prodeje publikací, workshopů či vypracování zpráv a stanovisek. Zmínili také možnost budoucí spolupráce se sponzory.

Čtěte také: Z petržele či okurek se stává luxusní zboží. Cena zeleniny zřejmě dále poroste