2 Koho nebudu volit

Jiří Drahoš – hlasatel nechumelismu

Témata: ,

Profesor Jiří Drahoš napsal ve své odpovědi na dopis Klubu na obranu demokracie mimo jiné toto: „Nedomnívám se, že těch několik desítek procent hlasů pro „nové“ či transformované strany odevzdala většina jejich voličů z toho důvodu, aby u nás zlikvidovali demokracii. Nechci si zde hrát na politologa či sociologa, ale jsem přesvědčen, že nemalá část z nich byla zcela demokraticky přesvědčena, že tyto (staro)nové subjekty budou pracovat pro naši zemi lépe než předchozí garnitury. Toto prosím není žádný teoretický závěr, ale zkušenost z mnoha desítek setkání s lidmi, žijícími od Čech po Moravu a Slezsko.

Jistě lze namítnout, že podobně se dostávaly v minulosti k moci strany, jež posléze demokracii zničily. V takové situaci podle mého soudu my dnes nejsme, přesto je správné být vždy obezřetný.“

Pan profesor má nejspíš pravdu v tom, že ti lidé nechtějí zlikvidovat demokracii. Jednak ale dost dobře nevědí, co to demokracie je, a protože to nevědí, ani jim na ní nezáleží. Jistě je vina elit (obecně a vznešeně řečeno „vzdělanců“, tj. např. žurnalistů, vysokoškolských učitelů, zodpovědných politiků), že to nedokázaly lidem pořádně vysvětlit. Zároveň je to tak, že jediným možným důsledkem toho, jak voliči odevzdali své hlasy, pude podstatné oslabení a možná i faktická likvidace demokracie. A že každý člověk je za to, jak volil, zodpovědný a nemůže se z toho nijak vykroutit.

Podívejte se na rozhovor Jiřího Drahoše pro Echo TV.

Je jistě pravda, že ti lidé se v říjnových volbách rozhodli v převážné většině v dobré víře, to chtěl asi prof. Drahoš říci. „Mysleli to upřímně“, jak tvrdíval kdysi ve volební kampani nebožtík Stanislav Gross. Sám pan profesor ovšem vzápětí připouští, že podobně se dostávaly v minulosti k moci strany, jež posléze demokracii zničily. Přesněji řečeno, jinak se strany, které chtějí demokracii zničit, v demokratickém režimu k moci ani dostat nemůžou. Znamená to, že se jim podařilo veřejnost „demokraticky“ (jak by asi řekl pan profesor) zblbnout. Za to nesou nedílnou odpovědnost jak ti, kteří se zblbnout nechali, tak ti, kteří jim to nebyli schopni jasně, přesvědčivě a srozumitelně vysvětlit, ač k tomu byli tak či onak povoláni (sebekriticky přiznávám, že k těmto druhým se počítám samozřejmě i já; z alibismu podotýkám, že jsem se snažil, ale marná sláva, moc platné to nebylo).

S čím ale zcela zásadně nesouhlasím, je závěr pana profesora: „v takové situaci (tj. že by se k moci dostaly strany, které by pak demokracii zničily, bd) podle mého soudu my dnes nejsme“. To je velmi zřetelný výraz tzv. nechumelismu (nechumelí se, tedy nic se neděje, život, tj. demokracie jde dál). Výzva k obezřetnosti je totéž mluvení od věci jako řeči o „rizicích“ ve chvíli, kdy v parlamentě mají velkou většinu strany, které to s demokracií myslí buď více, nebo snad o fous méně špatně (ANO, SPD, KSČM, „Piráti“) a kdy demokratické strany jsou v tristním stavu (odstrašující příklad je zejména ČSSD). Naopak: nejpozději od počátku roku 2013 jsme v situaci, kdy se – samozřejmě mj. i kvůli naší indolenci – k moci organizovaně derou lidé, kteří nemají s demokracií nic společného. Těmto lidem je zapotřebí v rámci ústavy a zákonů, ale energicky čelit. Zatím se to neděje.

Pan profesor samozřejmě řekl jen svůj názor, jak ostatně zdůraznil. Já proti tomu proto smím postavit zase svůj, taky zcela osobní názor.

Dnešní doba je kritická. V lednu můžeme ve volbách ještě stále formálně svobodných dát hlas budoucímu prezidentovi. Jeho možnosti nejsou z jeho funkce a ani v rámci stávající politické situace kdovíjaké: ale přece jen může pohyb České republiky na šikmé ploše aspoň zbrzdit. Proto bych chtěl se svým hlasem, jedním z milionů, zacházet šetrně a obezřetně.

A musím říci: pokud bude budoucí prezident chtít usilovat o něco podobného, musí mít v hlavě velmi jasno a musí být velmi pevný. Na základě toho, co jsem z pana profesora ocitoval, je moje důvěra v něj nyní nulová. Chybí mu jedno i druhé. Vím, že na mně, jednom z milionů, až tak nezáleží. Ale pokud by toto své stanovisko nějak nezrevidoval, považoval bych za nezodpovědné, kdybych mu v prvním kole dal svůj hlas. A pokud se dostane do druhého kola a bude stát proti Miloši Zemanovi, k volbě ve druhém kole vůbec nepůjdu. Podílet se na takové volbě bych ze své strany považoval nejen za nezodpovědné, ale i za zbytečné.

Z nového čísla V čem jsou čeští Piráti extremisté. Pirátská strana soupeří o postavení vyzývatele ANO

Echo týdne: Demokrat z Muslimského bratrstva ● Komentář: Horste, neměl jsi s paní chodit na led ● Fokus: Sebevědomí mileniálové, jak dlouho ještě? ● Svět: Africké století

Prezident, média a neziskovky zneužili vraždu Slovenský expremiér Robert Fico nejen o západní levici
Slovo design dnes nikoho neohromí SPECIÁL: Architektura & Design

/
Politický komentátor

Absolvent FF UK, v 60. letech člen redakční rady časopisu Tvář, signatář Charty 77. V letech 1969 až 1989 pracoval v dělnických a technických profesích. Stál u zrodu Demokratické iniciativy. Po roce 1989 byl federálním poslancem a v letech 1992 - 93 šéfem poradců Václava Klause, s nímž se poté rozešel. V letech 1993-2002 přednášel české a maďarské politické myšlení na FSV UK. Od roku 2000 vydává internetový zápisník Události.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.