V Berlíně se otevírá nové letiště Williho Brandta. 9 let po termínu a s cenou 10 miliard eur

Čtrnáct let po začátku výstavby a devět let po původně předpokládaném termínu zprovoznění se v sobotu otevřelo nové berlínské letiště Willyho Brandta. Žádné velké oslavy se neplánovaly, důvodem je především pandemie covidu-19, která leteckou dopravu srazila na kolena. Letiště, které zatím přišlo podle médií na nejméně deset miliard eur (274 miliard korun) a jehož budování provázela řada politických a stavebních přešlapů, i tak počítá do budoucna s dalším stavebním rozvojem. Kdy se tak stane, ale nyní známo není.

Německou metropoli nyní obsluhují dvě letiště - Tegel na severozápadě a Schönefeld na jihovýchodě. Zatímco na Tegelu kvůli koronaviru již tak omezený provoz definitivně skončí 8. listopadu, Schönefeld, nyní pojmenovaný jako terminál 5 letiště Willyho Brandta, bude sloužit především pro odbavování pasažérů nízkonákladových aerolinek.

S uzavřením terminálu 5, tedy bývalého Schönefeldu, se ve výhledu rovněž počítá. Mělo by se tak stát po výstavbě terminálu 3, který bude přímo napojen na hlavní terminál 1. Původní plán byl, že terminál 3 bude hotov okolo roku 2030. Zda se tak vzhledem ke koronavirové krizi stane, není podle šéfa letiště Engelberta Lütkeho Daldrupa vůbec jisté.

To, jakou čárou přes rozpočet pandemie je, dokládá i rozhodnutí ponechat minimálně do příštího jara uzavřený terminál 2. Tato odbavovací hala, která je propojena s hlavním terminálem, byla v září dokončena, její prozatímní nezprovoznění ale letišti ušetří půl milionu eur měsíčně. Daldrup tehdy novinářům, které po terminálu 2 prováděl, řekl, že mu kvůli ochromení letecké dopravy a úbytku cestujících krvácí srdce.

Terminál 1, který je středem nového vzdušného přístavu, má roční odbavovací kapacitu 25 milionů pasažérů, terminál 2 šest milionů a terminál 5 zhruba deset milionů. Plány má letiště veliké, neboť usiluje o nové spoje s arabskými a asijskými zeměmi, konkurovat chce podle Daldrupa i Praze.

Velký potenciál Daldrup vidí v tom, že nové letiště se může opírat o silnou infrastrukturu. Na letiště, které má přímé napojení na dálnici, jezdí v pravidelných taktech městská dráha, zastavují zde regionální i dálkové vlaky a také autobusy. Ve hře je i protažení linky metra, která nyní končí v berlínské části Rudow nedaleko letiště. Braniborsko, na jehož území letiště leží, se k návrhu za zhruba 800 milionů eur (22 miliard korun) ale staví vlažně.

Otevření letiště postupuje v několika krocích. Jedním z nich bylo oficiální přejmenování Schönefeldu na terminál 5 o uplynulé neděli, od které se již nepoužívá kód Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) pro jižní berlínské letiště SXF, ale berlínská značka BER. V pondělí pak na terminál 1 začala v řádném provozu zajíždět městská dráha. Vrcholem však bude sobota, kdy dopoledne na letišti souběžně přistanou dva zvláštní lety, jeden od společnosti Lufthansa, druhý od easyJetu. Večer pak na novém letišti dosednou další lety linky easyJetu, kterou doposud odbavoval Tegel.

První lety pak z Willyho Brandta odstartují v neděli 1. listopadu, čímž bude nové letiště plně uvedeno do provozu. Od neděle již také nebudou společnošti Qatar Airways a Turkish Airlines využívat Tegel, ale právě nové letiště. Ve středu se přestěhují z Tegelu na Willyho Brandta další letecké společnosti, mimo jiné Eurowings na terminál 1 či Ryanair na Terminál 5. Poslední vlna stěhování nastane za týden v sobotu a neděli, jejíž součástí budou Lufthansa, Air France, Brussels Airlines či polská společnost LOT. Českých aerolinek ČSA se změna nedotkne, protože spojení s Berlínem nemají.

Světovou jedničkou mezi letišti podle počtu přepravených pasažérů je nyní podle údajů Mezinárodní asociace letišť (ACI) za loňský rok Hartsfieldovo-Jacksonovo letiště v Atlantě (110,5 milionu pasažérů), na druhém místě bylo mezinárodní letiště v Pekingu, které loni odbavilo 100 milionů cestujících, třetí příčka patřila Losangeleskému mezinárodnímu letišti (88 milionů). Do pětice největších letišť světa patří mezinárodní letiště v Dubaji (86,4 milionu) a tokijské letiště Haneda (85,5 milionu).

V nedávné době se otevřela i další obří letiště. Loni v dubnu bylo otevřeno nové obří Letiště Istanbul, jehož počáteční kapacita má být 90 milionů cestujících, loni v září bylo otevřeno nové čínské mezinárodní letiště Ta-sing s plánovanou kapacitou 72 milionů přepravených pasažérů.