Proč létají rakety na Izrael. V jádru je spor o vystěhování nelegálních nájemníků

ARABSKO-IZRAELSKÝ KONFLIKT

Proč létají rakety na Izrael. V jádru je spor o vystěhování nelegálních nájemníků
Jeden z dřívějších útoků v Pásmu Gazy. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Soudní vystěhování několika nájem neplatících Palestinců z izraelské půdy, ale také protichůdné zájmy palestinských politických stran. Současné napětí mezi Tel Avivem a Pásmem Gazy, mezi nimž létají rakety, je chyceno ve směsi složitých konfliktů a souhry náhod. Rozplést se je snaží některá místní média. O situaci v Izraeli psal i redaktor Týdeníku Echo Ondřej Šmigol ve svém komentáři.

První komplikací je koincidence dvou náboženských svátků a s ní souvisejících proudících poutníků. Letos totiž připadl muslimský svátek Lajlat al-Kadr, oslavující zjevení prvních veršů Koránu prorokovi Mohamedovi na sobotu, zatímco izraelský svátek dne Jeruzaléma, připomínající moment, kdy Stát Izrael získal kontrolu nad celým svatým městem, připadl na neděli.

Vystěhování Palestinců

Nejzásadnější rozkol ale nastal okolo plánovaného vystěhování několika palestinských rodin z domů ve čtvrti Šejch Džarach. Půdu a domy v této oblasti do roku 1948 vlastnil Izrael, poté co ji však v arabsko-izraelském konfliktu dobylo Jordánsko, se do Šejch Džarach nastěhovali Arabové. Židovský stát nad územím získal opět kontrolu po takzvané šestidenní válce v roce 1967 a Araby se v domech rozhodl nechat, pokud budou platit nájem, nebo jim nevyprší dlouhodobé smlouvy.

V průběhu desítek let však smlouvy platit přestaly, přestali platit nájemníci, anebo se do obydlí nastěhovali lidé, kteří zde neměli právo bydlet. O vystěhování nájemníků se vedly dlouhé soudní spory až do letoška. „Po rozsudku obvodního soudu v Jeruzalémě z února 2021, který podpořil dřívější rozhodnutí soudu o tom, že pokud se nájem neplatí, palestinští obyvatelé musí prostory opustit, nájemníci se odvolali k nejvyššímu soudu, jehož rozsudek se očekává příští měsíc,“ uvádí server Jewish News Syndicate (JNS).

I když arabští nájemníci ve svých domovech nyní setrvávají v zásadě nelegálně, najdou se i jejich zastánci. Alexandria Ocasio-Cortezová, členka Sněmovny reprezentantů USA se k protestujícím proti dění v Šejch Džarachu přidala. „Solidárně stojíme při palestinských obyvatelích Šejch Džarachu ve východním Jeruzalémě. Izrael vyhání rodiny z jejich domovů v průběhu ramadánu a rozpoutává násilí. Je to nelidské a Spojené státy musí stát v čele ochrany práv Palestinců,“ prohlásila demokratka.

Abbásovo fiasko

Třetím problémem jsou zájmy palestinských hnutí Fatah a Hamás. Fatah, ovládající Západní břeh, plánoval vyhlásit nové volby na prezidenta Palestinské samosprávy. Současný prezident Mahmúd Abbás totiž vládne už šestnáct let. Situace ale nasvědčuje tomu, že volby by vyhrál Hamás, a tak byly volby zase zrušeny. „Poté, co zrušil palestinské volby, protože jeho Fatah čelil jasné prohře, Abbás se ocitl na dně své popularity a bez legitimity pokračovat ve vládě. Nutně potřeboval přesměrovat hněv Palestinců na Izrael,“ míní organizace Palestinian Media Watch (PMW). Nepokoje v Jeruzalémě tak posloužily jako prostředek, jak od Abbásova neúspěchu odvést pozornost, komentují média. Hamás, který ovládá Pásmo Gazy, odtud zase odpaluje na Izrael rakety.

Posledním pozdvižení pak způsobila razie, kterou izraelská policie podnikla v mešitě Al-Aksá, kterou zase zkritizovala demokratická kongresmanka Rashida Tlaibová. „Je to posvátné místo pro muslimy. Je to ekvivalent útoku na chrám Božího hrobu pro křesťany nebo na Chrámovou horu pro židy,“ prohlásila.

Napětí mezi Izraelem a Palstinou

Izraelské letouny a pozemní vojsko nyní podnikají odvetné útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy, které už od pondělí vystřelilo na území Izraele tisíce raket. Pozemní invazi do palestinské enklávy však Izrael nezahájil. Jedním z hlavních cílů poslední série útoků byl systém tunelů v pobřežní oblasti využívaný Hamásem. Izrael vojenskou operaci nazvanou Obránci zdí vede už šestý den a násilí eskalovalo nejvíce od roku 2014.