Trochu upřímnosti do toho zdražování. Summit EU energetickou krizi nevyřešil
TÝDENÍK ECHO
V řadě varovných zpráv z energetiky ční zpráva o strmém růstu cen kapaliny AdBlue. Řidič dieselového auta sice za litr této příměsi nezaplatí moc, zato si snadno představí katastrofu, od níž nás dnes dělí jen několik zpráv o tom, jak tu či onde AdBlue už není, ostatní řidiči začali příměs nakupovat do zásoby, příměs došla a velká část vozového parku včetně nákladních aut a autobusů prostě nevyjede. Ne že by architektům bezuhlíkové ekonomiky svět, v němž obyčejný člověk méně cestuje, nějak zásadně vadil, spíš naopak. Ale zcela jistě není v jejich zájmu, aby se situace, třeba i jen na chvíli, vyhrotila takhle rychle a drsně.
Souvislost mezi cenou AdBlue a energetickou krizí nelze popřít, základem pro výrobu této močoviny je totiž zemní plyn. Na konci minulého týdne se o prudkém zdražování energií jednalo na evropském summitu. Pár účastníků summitu, v první řadě Viktor Orbán se svým varováním, že Evropská komise zabije na kontinentu střední třídu, proti oficiální klimatické politice EU vystoupilo. Ale v závěrech summitu žádnou skutečnou změnu nenajdeme, většina trvá na dosavadním kurzu. Doporučuje se cílená pomoc nejohroženějším domácnostem, tedy o trochu víc socialismu.
Rusko tentokrát vynechme
Nejprve za krizi mohl Vladimir Putin, než pár kompetentních lidí upozornilo, že Evropa si závislost na plynu buduje sama a že Gazprom dodává to, co je nasmlouvané (namátkou Miroslav Haško z EPH, v zahraničí jistá Angela Merkelová). Prezident Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol odhaduje, že kdyby chtělo, může Rusko zvýšit dodávky Evropě o 15 procent. Ale předtím, donedávna, nechtěla Evropa. Komise po několik let tlačila členské státy pryč od dlouhodobých kontraktů a směrem k ad hoc nákupům plynu na burze. Jeho cena kvůli celosvětové poptávce po loňských a letošních lockdownech skokově vzrostla.
A pak tu máme geopolitiku, přesněji řečeno to, co si pod geopolitikou představují světoví lídři, koncentrovaní v evropských institucích a především v Evropském parlamentu. Ten letos v lednu drtivou většinou vyzval k zablokování Nord Streamu 2, plynovodu těsně před dokončením. Myslel to jako odpověď na zatčení ruského opozičního politika Alexandra Navalného. Je ale obtížné provozovat morální zahraniční politiku vůči někomu, komu se svou vlastní energetickou politikou vydáváme všanc.
