Vitásková požadovala od státu 35 milionů za trestní stíhání, soud to zamítl
Kauza Vitásková
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Soud v pátek zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, která se domáhá 35 milionů korun od státu za své trestní stíhání v kauze solárních podvodů. Důvodem zamítnutí bylo to, že stíhání ženy ještě neskončilo. Soud se tak věcně nezabýval tím, zda Vitáskové fakticky vznikla nemajetková újma a v jaké výši. Rozhodnutí není pravomocné, lze se proti němu odvolat.
Vitásková zažalovala ministerstvo spravedlnosti v době, kdy měla v ruce pravomocný rozsudek, který ji zprostil viny. Nejvyšší soud však následně tento verdikt zrušil a trestní věc vrátil k dalšímu projednání.
„Za dané situace neexistuje odpovědnostní titul (státu),“ konstatoval soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Růžička. Upozornil, že soud musí rozhodovat podle skutkového stavu věci ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, nikoliv ke dni podání žaloby. Dal tak za pravdu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který argumentoval tím, že žaloba je předčasná.
Právní zástupce Vitáskové Pavel Kohút nechtěl na dotazy novinářů specifikovat, jak jeho klientka dospěla k požadované částce 35 milionů. Soudy obvykle za nezákonná stíhání přiznávají odškodné maximálně v řádu statisíců korun.
Trestní kauza Vitáskové se týká solárních elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun. Majitelé, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, byli odsouzeni za to, že dostali od ERÚ licence na základě nepravdivých revizních zpráv a získali podvodně právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu. Vitáskovou původně brněnský krajský soud poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, odvolací senát ji však poté pravomocně zprostil obžaloby. Do případu se letos vložil Nejvyšší soud, který stanovil, že důvody zproštění je potřeba zpřesnit.
Podle právníka Kohúta z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že Vitásková bude znovu osvobozena a že se bude pouze formálně řešit, z jakého právního důvodu. Soudce Růžička ale uvedl, že jeho soud nemá pravomoc předjímat, jaký bude další postup v trestním řízení Vitáskové. Jako příklad uvedl, že by nemuselo skončit rozsudkem, ale některou z jiných forem ukončení stíhání, které připouští trestní řád.
Vitásková se žalobou domáhala ještě 170 000 korun za nepřiměřenou délku trestního stíhání. Tuto část jejího nároku soudce vyloučil k samostatnému projednávání, protože o něm může rozhodnout dříve. Vyžádá si k tomu trestní spis Vitáskové.
Manažerka Vitásková stála v čele ERÚ v letech 2011 až 2017. Prezident Miloš Zeman ji loni vyznamenal medailí Za zásluhy.
Žena čelí ještě druhé obžalobě. Podle kriminalistů porušila povinnosti při správě cizího majetku a zneužila svou pravomoc, když jmenovala místopředsedkyní ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou bez potřebné praxe. Jihlavský soud se věcí začne znovu zabývat 12. srpna. Vitáskové původně uložil dvouletou podmínku, odvolací soud mu však kauzu poslal zpátky.
