1 komentář

Na první křižovatce Covid-19

komentář

Témata: , ,

Zvládne Česko první náraz koronaviru? Během víkendu nebo okamžitě po něm se ukáže, jestli se vydáme spíše tragickou cestou Itálie, anebo zda uchováme naději po vzoru Dánska.

Čísla jsou přesná, v hmotném světě však odpovídají na otázky vždy pouze s určitou mírou pravděpodobnosti. Tak je tomu i v případě křivek popisujících počet nakažených nemocí Covid-19, jež jsou zřejmě nejsledovanějšími číselnými řadami v dějinách lidstva. V Evropě ukazují v každé zemi víceméně stejný scénář, jak se infekce rozšiřovala, přitom umožňují popsat různé stupně její rychlosti. Za příchod epidemie lze označit den, kdy úřady v dané zemi evidují dvacet nakažených. Pak trvá 8–10 dnů, kdy případů onemocnění Covid-19 přibývá po desítkách. Poté koronavirus zařadí druhou rychlost, kde nemocných přibývá po stovkách, a za týden nastane další přelomový moment: nemoc se rozšiřuje třetí rychlostí více než 500 nových případů denně a pak už je otázkou nejvýš dalšího týdne, kdy nemoc zařadí čtyřku, tedy akceleruje na tisíc případů za den.

Z tohoto pohledu nezáleží rozšíření nemoci na tom, jak se daná země brání, ale jen na termínu, kdy do ní koronavirus vstoupil. V Česku roste počet nakažených po stovkách už sedmý den a podle teorie by se měla frekvence už brzy zvýšit nad hodnotu pět set nových případů denně.

Naštěstí existují výjimky, které se daným pravidlům vymykají. Naznačují, že přece jen na reakci státních úřadů a zdravotnického systému záleží. Konkrétně Itálii a Dánsku trvalo období, kdy počet pacientů rostl denně o desítky, pouze čtyři dny. V případě Itálie se v tom skrýval hlubší problém: země nákazu koronavirem dlouho přehlížela, nestíhala testovat podezřelé případy – a pak jejich počet najednou rostl několikanásobnou rychlostí oproti začátku epidemie v jiných státech. Dánsko zažilo opačný příběh, protože země dokázala hned na začátku epidemie, kterou přivezli lyžaři z dovolené v Alpách, efektivně testovat, a také relativně brzy zavedla opatření, jemuž se říká „lockdown“, tedy zákaz vycházení s výjimkou cest do práce a na nákup. Nejvíc přibylo v Dánsku nakažených šestý den epidemie, pak ale jejich počet klesl a od té doby se drží poblíž sta nových případů denně. Podobné výsledky ukazují další Skandinávci. V Norsku a Švédsku evidují 100–200 případů denně už čtrnáct dnů, proto by se dalo říci, že i v těchto zemích je koronavirus pod kontrolou. Ve Finsku přibývají denně pouze desítky. Nejde vyloučit, že po zdržení v délce jednoho nebo dvou týdnů proti obvyklému scénáři přeřadí nemoc i ve Skandinávii na třetí rychlost. Každé zdržení je však úspěch.

Zrychlíme?

V těchto dnech třetí rychlost, tedy více než 500 nakažených denně, ohlásily podle obvyklého scénáře Švýcarsko, Belgie a větší spolkové země Německa. V případě Německa teprve třetí rychlost přiměla zemské politiky, aby vyhlásili „lockdown“. Ještě se rozhoduje v Česku a Rakousku, přitom zdejší situace je o poznání lepší, protože denní průměr v Česku se několik dní drží mezi 100–200 nakaženými, u našich jižních sousedů mezi třemi a čtyřmi stovkami. Obě země zavedly svůj „lockdown“ už v uplynulém týdnu, přitom v Česku je v některých ohledech přísnější než ve zbytku Evropy. Na druhé straně mělo Česko ve srovnání s Dánskem větší než malou prodlevu v testování.

Další naději nabízí pohled do Polska, kde je nástup koronaviru dosud nejpomalejší. To je možné vykládat tím, že podobně jako Finsko má tato země méně kontaktů se severní Itálií a alpskými lyžařskými středisky, odkud se koronavirus v Evropě rozšířil. Česko je blíž, přestože se severní Itálií také nesousedí.

Nutno připomenout, že počet případů nemoci Covid-19 překročil jedno promile obyvatelstva pouze na Islandu a v Lucembursku. Teprve se tomu blíží Itálie a Švýcarsko, i když pro Itálii místní experti odhadují, že se eviduje pouze každý třetí případ. Hranici jednoho promile nakaženého obyvatelstva by onemocnění nemělo významně překročit v Česku, přinejmenším náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula očekává v polovině dubna 14 tisíc nemocných. Pro srovnání: letos v lednu byla v Česku vyhlášena epidemie obyčejné chřipky ve chvíli, kdy počet případů překročil jedno a půl procenta populace.

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více