Češi mají v bankách rekordní množství peněz. Pro ekonomiku je to špatně
FINANCE ZA KORONAVIRU
3
V letošním dubnu výrazně stouply vklady domácností u bank. Vyplývá to ze zveřejněných agregátních statistik z českých komerčních bank, které vydává Česká národní banka (ČNB). Češi totiž během koronavirové krize neutráceli a peníze jim tak ležely na účtech. Skoro to tak vypadá, jako kdyby se přeci jen řídili doporučením exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), podle něhož by měli lidé spíše šetřit a nikoliv utrácet.
Graf měsíčního vývoje vkladů českých domácností poskytl deníku Echo24 hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Dnes byly zveřejněny agregátní statistiky za český bankovní sektor a z nich vyplývá, že v dubnu došlo k velmi výraznému skoku u vkladů domácností u bank. Neutrácelo se, a tak peníze zůstaly na účtech, což je logický vývoj,“ sdělil ve vyjádření. „Ty peníze teď ‚chybí‘ ve zbytku ekonomiky. Důležitý bude vývoj v dalších měsících,“ dodal pro redakci Sklenář.
Z grafu, který pokrývá období mezi lety 2008 a 2020, je patrné, že podobný nárůst Česká republika nezažila minimálně za 12 let. V dubnu vložili Češi do bank celkem mezi 55 a 60 miliardami korun. Průměr se přitom pohybuje mezi 10 a 20 miliardami.
Vklady nefinančních podniků v dubnu naopak klesly, byť ne nijak výrazně. „Jsou zprávy, že každá firma se snaží zadržovat peněžní toky (neplatí faktury), ale v souhrnu se peníze ‚ztrácely‘, protože se netočily v systému,“ míní ekonom J&T Banky.
Češi by přitom podle většiny ekonomů měli spíše utrácet a roztočit zpomalenou ekonomiku.
„To je konzistence Miroslava Kalouska, protože už v době, kdy byl ministr financí, také to byla krizová doba, tak ta vláda se chovala trochu v rozporu s makroekonomickou teorií. Také ordinovala šetření, snažila se snižovat výdaje státního rozpočtu, což tedy vedlo k tomu, že se naše země zadlužovala o něco pomaleji, ale měli jsme pak recesi i v době, kdy okolní státy už rostly. Ukazuje se, že ta současná vláda se vydává jiným směrem, volí jinou hospodářskou strategii, kdy v krizi výrazně navyšuje výdaje státu a chce podpořit útraty a zvýšit spotřebu, což se ukazuje na růstu vládních výdajů. Je tedy snahou, aby se hospodářství nastartovalo, byť za cenu, že ten dluh bude růst rychleji,“ řekl dříve pro Echo24 ekonom BHS Štěpán Křeček.
To potvrzuje i Sklenář. „Někde jsou větší nebo menší sklony k pesimismu. V našem regionu se ta ‚blbá nálada‘ šíří a drží lépe než třeba v anglosaských zemích. Vláda má proti tomu vystupovat. Některé dopady jsou z hlediska psychologie větší, proto je potřeba být opatrný při tom vyzývání k šetření, aby se to nepřehnalo na druhou stranu,“ uvedl.
