Za zneužití Pětadvacítky padlo 49 trestních oznámení. Škoda přesahuje 30 milionů

I přes ujištění, že se poškození živnostníci a podnikatelé nemusejí bát zažádat o kompenzační příspěvek, rozjela finanční správa smršť trestních oznámení. Zatím se počet zastavil na 49 podaných trestních oznámení, u které má finanční správa podezření, že mohlo dojít k podvodu. Zavedení kompenzačního příspěvku přitom provázela protichůdná vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové, po kterých nebylo podnikatelům jasné, zda o Pětadvacítku mohou s čistým svědomím zažádat, či ne.

Kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné, které byly poškozeny koronavirovým vypnutím ekonomiky, se ukázal jako jedna z nejlepších vládních pomocí, co se týká jednoduchosti a rychlosti podání. Příspěvek v první vlně ve výši 25 tisíc korun měli podnikatelé a živnostníci z pravidla do dvou dnů na účtech, přitom stačilo elektronicky vyplnit žádost s čestným prohlášením.

Berňák sice původně avizoval, že žádné plošné kontroly se nechystají a trestní oznámení padnou až v nejkřiklavějších případech. Přesto jich finanční správa podala skoro pět desítek, přičemž v posledních týdnech tempo nabralo na obrátkách. Kompenzační bonus se spustil na začátku dubna a do poloviny června podala správa devět trestních oznámení. Do 17. srpna se ale číslo několikanásobně navýšilo.

„Finanční správa podala k 17. srpnu celkem 49 trestních oznámení o podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s žádostmi a výplatami kompenzačních bonusů s celkovou škodou přesahující 33 milionů korun,“ řekla pro Echo24 Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Zatím nejznámější případ řeší zlínští kriminalisté, kde dva lidé podávali fiktivní žádosti o vyplacení příspěvku. Z finanční správy tak vylákali více než 700 tisíc korun a nyní jim za to hrozí pět až deset let vězení. Co se týká kompenzačního příspěvku, tak se jedná o zatím první trestní stíhání. Podle policie si muž se ženou tipovali podnikatele z různých krajů, u nichž z veřejně dostupných zdrojů zjistili potřebné identifikační údaje. Bez vědomí podnikatelů pak podávali jejich jménem fiktivní žádosti o vyplacení.

Příspěvek byl podnikateli a živnostníky hodnocen velmi kladně. Na druhé straně se objevily nejasnosti, kdo si o příspěvek může vůbec zažádat. Důvodem byly prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové, která vyhrožovala kontrolami a zpětným zdaněním pro ty, kteří budou čerpat částku neoprávněně.

V Senátu se při schvalování zákona například opřela do fotbalistů, kteří stejně jako ostatní sportovci nesmí v současné době ani trénovat. „Nechám to na těch fotbalistech a na jejich morálním přístupu, jestli si chtějí přijít říct o 25 tisíc. Myslím si, že by neměli. Ale je tam pojistka v tom zákoně. Já jí nechci vyhrožovat, protože to nebude účelem, aby finančáci příští rok, rozhodně budou mít jiné starosti než se po podání přiznání v roce 2021 na dani z příjmu vrhnout na prověřování desetitisíců živnostníků, to určitě dělat nebudou, protože celá řada těch lidí je v problémech a my nechceme prostě je po roce začít buzerovat,“ řekla Alena Schillerová v horní komoře parlamentu.

Přitom i tato profese by měla na příspěvek od státu dosáhnout. „V rámci podnikatelského prostředí byly výše zmíněnými událostmi zasaženy nejen segmenty, na které opatření vlády směřovala přímo, ale též segmenty, které utrpěly v důsledku změny chování zákazníků, jejich priorit, jakož i změnami, které se dotkly jejich obchodních partnerů a dodavatelů,“ uvádí důvodová zpráva zákona. Na příspěvek tak jednoznačně nedosáhnou lidé, kteří si podnikáním pouze přivydělávají při zaměstnání, registrovali se na úřadu práce či čerpají dávky v hmotné nouzi.

Podmínky tak byly a velmi nejasné a kritizovali to především odborníci, podle kterých se do žádostí vnesl zmatek. „Největší problém ale je, že stát a zejména paní ministryně financí Alena Schillerová svým prohlášeními a výroky vyvolala obrovskou nejistotu. Myslím si, že je to úmysl, aby to řadu podnikatelů odradilo. Je to taková ostrakizace,“ řekl pro Echo24 předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.