NY Times haní Apollo 11 a oslavuje SSSR, že poslal do kosmu dříve ženu

Progresivistické americké deníky The New York Times a The Washington Post se trefují do amerického vesmírného programu a naopak vyzdvihují ten sovětský. Washingtonský deník si všímá toho, že v americkém programu Apollo 11 pracovali v drtivé většině muži-běloši a NY Times pro změnu píše o tom, že Sověti do vesmíru vyslali ženu, Asiata i černocha dříve, než Američané. V souvislosti právě s rasovou a genderovou vyvážeností deník NY Times navíc píše, že SSSR ve vesmírných závodech de facto zvítězil.

Známý deník NY Times se pozastavuje nad tím, že Sovětský svaz poslal do vesmíru ženu mnohem dříve, než Američané. První ženou ve vesmíru se totiž již v roce 1963 stala Valentina Těreškovová, přičemž první Američankou ve vesmíru byla až o dvacet let později Sally Rideová. Kromě toho NY Times také zmiňuje, že SSSR do vesmíru před Američany poslal také Asiata a černocha. V roce 1980 totiž nejprve se Sověty letěl do vesmíru Vietnamec Phạm Tuân a o pár měsíců později pak Kubánec afrického původu Arnaldo Tamayo Méndez. Oba se do vesmíru dostali v rámci sovětského programu Interkosmos, díky čemuž se sovětskou posádkou letěl mimo jiné i dosud jediný český kosmonaut Vladimír Remek. Američané svého prvního černošského astronauta měli až v roce 1983 v Guionu Blufordovi a Asiata, Ellisona Onizuku, do vesmíru poslali až o další dva roky později.

Podle deníku NY Times byla pro nejvyšší sovětské činovníky důležitá i ideologická otázka sexismu a rasy. „Nesmíme dopustit, aby první ženou ve vesmíru byla Američanka. To by bylo urážkou patriotickému cítění sovětských žen,“ měl si napsat do deníku podle NY Times jeden z představitelů sovětského tréninkového programu pro kosmonauty v roce 1961. S daným vyjádřením měl souhlasit i tehdejší vůdce SSSR Nikita Chruščov. Výsledkem měl být právě výběr Těreškovové a její následný let v roce 1963.

„Horlivé dámy v SSSR viděly v jejím triumfu vítané ujištění sovětského úsilí vůči genderové vyváženosti, zatímco ženy mimo Sovětský svaz to považovaly jako důkaz toho, že zde nebyl žádný limit pro úspěchy žen,“ píše o letu Těreškovové NY Times ve článku, který navíc pojmenovali „Jak Sověti vyhráli vesmírné závody za rovnost“. Text je zakončen ještě jedním zamyšlením. „Diverzita kosmonautů byla klíčem pro zprávu SSSR zbytku světa: Pod socialismem může každý člověk, i nejskromnějšího původu, dosáhnout úplného vrcholu.“

Apollo 11 v rukách bílých mužů

S podobným tématem vyrukoval i Washington Post. Deník z hlavního města USA se zabývá tím, že na nejúspěšnějším americkém vesmírném programu Apollo 11, který měl za cíl dopravit člověka na Měsíc, nepracoval skoro žádný člověk jiné než bílé rasy a žen v něm pracovalo také pomálu. „Na archivních fotografiích a záznamech Apollo 11 můžete hrát ‚Kde je Waldík‘ a hledat ženu či člověka jiné než bílé barvy,“ píše v textu Washington Post.

„Nechci být politicky nekorektní, ale pracovní síla i kultura na pracovišti, byla mužská a bělošská. V řídícím centru jsme měli téměř 500 lidí a z nich byla pouze jedna žena, jeden černoch a jeden Hispánec,“ řekl pro Washington Post tehdejší šéfinženýr Kennedyho vesmírného centra Ike Rigell a dodal, že „taková byla tehdy kultura“.

Některé ženy se sice ve vesmírném programu uchytily, ale především se jednalo o sekretářky. Pracovaly ovšem také ve zdravotnickém personálu, kde byly ve větším počtu. Našly se ovšem i výjimky, například Frances „Poppy“ Northcuttová se v průběhu let stala specialistkou, která pracovala v řídícím centru. „V době programu Apollo 11 na mě byli muži poměrně zvyklí. Byla jsem zvyklá být jedinou ženou v místnosti,“ řekla Northcuttová pro deník Washington Post.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: VIDEO: Výlet na Měsíc provázela dramata. Armstrong si pouštěl Dvořáka