Vytrhané nehty, mučení a znásilňování. Svědectví o táborech, kde Čína drží až dva miliony lidí
kárné TÁBORY v číně
Ponižování, znásilňování, mučení a snaha „přeprogramovat“ vězně na vzorné Číňany. Tak svědkové popisují otřesné podmínky, které mají panovat v čínských internačních táborech pro statisíce lidí. Podle USA jsou v kárných táborech až dva miliony Ujgurů, Kazachů a Kyrgyzů, převážně muslimů.
34letá Číňanka kazašského původu Sayragul Sauytbayová, která byla proti své vůli odvezena do tábora údajně za účelem vyučování čínštiny, popsala svou zkušenost pro deník Haaretz. Kde tábor leží, dodnes netuší, protože ji při převozu policisté zakryli hlavu. V táboře musela ihned podepsat dokument, který určoval její povinnosti. „Stálo tam, že pokud nebudu plnit své povinnosti nebo se nebudu držet pravidel, dostanu trest smrti,“ řekla pro Haaretz Sauytbayová s tím, že jí smlouva zakazovala zároveň mluvit s vězni, odpovídat na otázky cizích lidí či se smát nebo plakat. Po podepsání ji podle jejích slov odvedli do skromně zařízeného pokoje, v kterém ji hlídalo pět kamer.
Ovšem ostatní vězni, kteří na rozdíl od ní neměli učitelské povinnosti, žili podle Sauytbayové v mnohem horších podmínkách. „Bylo tam téměř 20 lidí v místnosti o velikosti 16 metrů čtverečních. I v těchto pokojích a taky na chodbách byly kamery. Každý pokoj měl plastový kýbl místo toalety. Každý vězeň dostal dvě minuty denně na využití záchodu a kýbl se vynášel pouze jednou denně,“ řekla Sauytbayová. Vězni mají podle ní navíc celý den i noc svázané ruce.
Podle Sauytbayové bylo v táboře kolem 2 500 vězňů. Nejstarší, koho potkala, byla 84letá žena, nejmladší pak třináctiletý chlapec. „Byli tam studenti, dělníci, obchodníci, spisovatelé, sestry a doktoři, umělci i prostí rolníci, kteří nikdy neviděli město,“ řekla.
Podle Sayragul Sauytbayové dochází v táborech neustále k fyzickým trestům a mučení. Trestá se prakticky za cokoliv. Sauytbayová popisuje situaci, kdy do tábora přijel nový transport sedmdesáti lidí a starší žena se k ní obrátila s prosbou o pomoc. Ačkoliv na její žádost nijak nereagovala, potrestali ji zbitím a dvěma dny bez jídla. Mučení se v táboře podle ní odehrávalo v tzv. černém pokoji. Vězni se podle Sauytbayové vraceli z místnosti s vytrhanými nehty či zbití a od krve, mučili je prý i elektřinou. Docházelo tam podle ní běžně i ke znásilňování ze strany policistů a dozorců či podávání experimentálních léků.
Na YouTube jsou údajné záběry čínské policie a jejího zacházení s ujgurskými vězni
Sauytbayová učila vězně, kteří mluvili pouze ujgursky či kazašsky, čínské a komunistické propagandistické písně. Učila je i recitovat slogany z plakátů jako „Děkujeme komunistické straně či „Miluji (čínského prezidenta) Si Ťin-pchinga“.
V táboře byla Sauytbayová od listopadu 2017. V březnu 2018 došlo k nečekanému obratu a Sauytbayovou informovali o propuštění. Měla se vrátit na svou předchozí pozici ředitelky předškolních zařízení a o posledních měsících s nikým nemluvit. Už po třech dnech na svobodě ji však z práce vyhodili a opět odvezli k výslechu. Tam ji obvinili ze zrady a udržování vazeb s lidmi v zahraničí. Za to se měla vrátit do tábora, ale tentokrát jako vězeň určený k převýchově na jeden až tři roky.
Sauytbayové se nakonec povedlo za dramatických okolností uprchnout. Policisté ji odvezli domů a před domem drželi hlídku. Sauytbayová však při vědomí toho, co ji čeká, podle svých slov utekla oknem. Sehnala si odvoz a dostala se k hranicím s Kazachstánem. Ty se jí pak podařilo tajně překročit a setkala se tam s manželem a dětmi, kterým se podařilo do Kazachstánu dostat v roce 2016 legální cestou.
Indoktrinace a ponižování
Podobně o situaci hovoří Rushan Abbasová, dříve novinářka a dnes čelná představitelka Ujgurů v exilu. „Jde o indoktrinaci, ponižování tělesné i duševní,“ řekla ve čtvrtek v pořadu České televize Události, komentáře Abbasová. „To, co vidíme dnes, jsou vlastně obdoby sovětských gulagů,“ řekla.
Za malým zájmem jiných států o situaci stojí podle Abbasové jednak narativ čínské vlády, který se snaží Ujgury vylíčit jako radikální a extremisty, a dále snaha nepřijít o čínské peníze. Abbasová v souvislosti s tímto ocenila postup vedení Prahy, který vyústil ve vypovězení smlouvy s Pekingem.
Organizace pro lidská práva a mezinárodní společenství obviňují čínské úřady, že v provincii Sin-ťiang zřídily ve jménu boje proti islamismu množství internačních táborů, v nichž drží statisíce Ujgurů. Podle odhadů amerického ministerstva zahraničí je v provincii Sin-ťiang internováno v „převýchovných“ táborech 800 000 až dva miliony muslimů, kromě Ujgurů i Kazaši a Kyrgyzové.