Přísná směrnice EK: peníze jen „zeleným“ firmám a kontrola zodpovědnosti

ZELENÉ FINANCOVÁNÍ

Přísná směrnice EK: peníze jen „zeleným“ firmám a kontrola zodpovědnosti
Největší podniky budou muset kontrolovat "správné" jednání svých klientů a dodavatelů. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Ještě přísnější pravidla pro financování firem podle zelené evropské politiky. Ta se stanou realitou, pokud se ve čtvrtek definitivně schválí přísná směrnice Evropské komise. Nejenže uloží velkým podnikům povinnost kontrolovat své klienty, zda jednají „správně“ a v souladu s udržitelností, ale také nastaví tvrdší podmínky pro samotné firmy, které budou chtít dosáhnout na finance od investorů a bank. České ministerstvo financí ani resort spravedlnosti deníku Echo24 své připomínky k směrnici nesdělily.

Evropská komise představila návrh směrnice už v únoru. Řídit se jí budou muset evropské firmy s více než 500 zaměstnanci a příjmy nad 150 milionů eur a také podniky zaměstnávající nad 250 lidí v tzv. rizikových sektorech. Mezi ty patří třeba zemědělství nebo těžební průmysl.

Ty největší podniky tak budou muset kontrolovat jednání svých klientů a dodavatelů a pokud zjistí nedostatky v jejich udržitelné strategii v oblasti životního prostředí nebo lidských práv, budou si muset hledat „zodpovědnějšího“ dodavatele.

Směrnice podporuje nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR) vztahující se na účastníky finančního trhu, tedy například správce investičních fondů a portfolií, pojišťovny nabízející investiční produkty nebo společnosti poskytující penzijní produkty a finanční poradce. Bylo by tedy pro ně povinné podle směrnice zveřejňovat prohlášení o jejich zásadách due diligence, tedy tzv. náležité péče, kdy by si museli dávat pozor na „nepříznivé dopady jejich investičních rozhodnutí“.

Směrnice také souvisí s evropskou zelenou taxonomií, která investorům nařizuje, do čeho investovat, aby jejich investice byly správně odpovědné. Třídí tedy v zásadě ekonomické aktivity a také technologie, například výrobní zdroje energií, na čisté a špinavé. Směrnice tak má investorům „radit“, jak kapitál podle zelených pravidel správně alokovat.

Direktivu už schválil Evropský parlament a ve čtvrtek ji má schvalovat Rada EU, v platnost by mohla vstoupit v roce 2024. Klíčové bude také přijetí vznikajících standardů EU o reportingu udržitelnosti. Ty právě určí způsob, jakým budou společnosti muset nefinančních datech informovat. Firmy nad 250 zaměstnanců by se novými standardy měly poprvé řídit v účetní uzávěrce už za rok 2023.

Hodnocení udržitelnosti souvisí s kritérii často skloňovaného ESG (Enviromental, Social, Governing, jsou které hodnotí dopady na životní prostředí, společenskou odpovědnost a řízení společnosti, pozn. red.) O nich se začalo mluvit společně se zelenou taxonomií a už nyní jsou součástí rozhodování mnoha investorů o tom, do kterých společností své prostředky vloží. ESG reportování je od roku 2018 povinné pro většinu finančních institucí.

„ESG reporting může společnostem přinést užitečné informace, nicméně povinné reportování u menších společností bude znamenat další byrokratickou zátěž. V praxi to povede k tomu, že společnosti budou vynakládat prostředky na tvorbu reportingu, bez kterého by se dokázaly obejít, a o to méně peněz jim zbude na nezbytné záležitosti,“ vyjádřil se pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.