Hrozí tvrdá regulace. Povinný podíl českých potravin míří ke schválení

Zákonodárci mají v současné chvíli na stolech návrh na tvrdou změnu, která by se dotkla jak obchodníků, tak hlavně zákazníků. Hnutí SPD totiž navrhuje, aby od příštího roku bylo v regálech velkých obchodů 55 procent vybraných potravin z tuzemské výroby. Každým rokem by se pak regulace navyšovala, až by v roce 2028 dosáhla 73 procent. Kritici návrh považují za návrat do socialismu a varují, že pokud zákon projde, půjde po něm tvrdě Evropská unie. Česká republika totiž při vstupu do EU souhlasila s volným obchodováním, čemuž tento návrh nevyhovuje.

Ve hře je regulace potravin od května loňského roku, kdy ji v době koronavirové krize přidali poslanec Zdeněk Podal (SPD) a Margita Balaštíková (ANO) do novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Zákon měl původně vyjasnit dvojí kvalitu potravin, která se i stala jedním z hlavních témat voleb do Evropského parlamentu. Původní návrh Podala a Balaštíkové však počítal ještě s tvrdší regulací, kdy měl být podíl českých potravin zastoupen 85 procenty.

Od obchodníků se ale strhla velká kritika, která však návrh nepotopila. Jen došlo k dílčí úpravě, kdy šéf poslanců SPD Radim Fiala připravil kompromisní variantu, se kterou souhlasili komunisté i poslanci hnutí ANO. Od roku 2022 by pak muselo být v obchodech 55 procent českých potravin a každým rokem by se kvóta zvyšovala o tři procentní body. Nakonec by regulace znamenala 73 procentní podíl.

Zákonodárci tak mají na stole zákon ve finálním třetím čtení a ve středu přichází na program právě předlohy v závěrečném kole. Před schválením návrhu varují jak například šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, tak i velká část opozice. „Je naprosto zřejmé, že postiženým bude jen a jen zákazník. Dojde k dramatickému snížení výběru. Tam, kde mají zákazníci možnost výběru z třeba deseti druhů, budou mít najednou jen dva nebo tři. Je skutečně naivní se domnívat, že stanovení povinného podílu českých potravin povede k něčemu jinému než ke zhoršení pozice zákazníků a tím i kvality, protože čeští zemědělci přestanou být tlačeni zahraniční konkurencí,“ uvedl Prouza.

Podle něj navíc dojde pouze k tomu, že lidé budou za české potraviny platit pouze velkým zemědělským koncernům, jako je například holding Agrofert premiéra Andreje Babiše (ANO), toho času zaparkovaný ve svěřenském fondu.

Zásadním problémem tak například zůstává, že tuzemští zemědělci jsou schopni dodávat své zboží do obchodů jen v určitých ročních obdobích. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je tak dobrým příkladem dodávání rajčat či květáku, který může být dodáván jen čtyři měsíce. Pokud by se tak omezil dovoz zahraničních potravin, tak by nemusela existovat jediná varianta a regály by tak mohly být prázdné.

Opozice snahu SPD, hnutí ANO, komunistů a také i hnutí Trikolóry kritizuje. Hlasitě se ozval například exministr zemědělství Petr Bendl (ODS), podle kterého návrh sám počítá s tím, že neprojde. „SPD sehrála roli užitečného idiota a dohodli se s hnutím ANO a komunisty. Věří tomu, že lidé o této změně nebudou příliš přemýšlet. Celé to totiž zní líbivě, že chceme české potraviny v obchodech. Nikomu ale nedochází, že když se nám z české potraviny nic neurodí, tak prodejci budou stále muset mít tyto potraviny v obchodech. To přeci nejde,“ řekl dříve pro Echo24 Bendl.

Podle něj by Česká republika musela o této chystané změně vyjednávat s Evropskou unií. To se ale dosud nestalo. Stát má totiž stále s EU dohodu o volném obchodu. V případě, že by návrh prošel, hrozilo by jak ochlazení obchodních vztahů, tak by došlo i k poklesu potenciálu zboží k dovozu.

Co by však hrozilo nejvíce, je žaloba u Soudního dvora Evropské unie. To připustil v minulosti i europoslanec Pirátů Mikuláš Peksa. „Evropská komise informovala Česko, že návrh na povinné podíly českých potravin je v rozporu s unijními zákony. Není co řešit, zákon byl od začátku úplný nesmysl. V době volného trhu přeci nebudeme omezovat, z jaké země k nám jdou potraviny. Ať si každý koupí to, co mu vyhovuje,“ uvedl na Twitteru europoslanec.