Česko a Rusko otevřely frontu studené války

Stačil pouhý den a Česká republika dostala ke koronavirové krizi i diplomatickou válku. Informace českých tajných služeb o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích způsobila celospolečenský rozruch. Ten přinesl první „oběti“ v podobě Rosatomu, Sputniku V i dvaceti českých diplomatů v Rusku. Ti dostali v reakci na obdobný krok české strany jen 24 hodin na opuštění země. Otázek a nejasností je mnoho, patří mezi ně i „krycí manévr“ vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), ale hlavně přístup vládních představitelů k ruské hrozbě, o níž zřejmě věděli nějakou dobu předem.

Vše odstartovala poměrně nečekaná a náhlá sobotní tisková konference. Na ní premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU – včetně těch, kteří se pokoušeli otrávit Sergeje Skripala ve Velké Británii. Z Česka bylo kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikování jako členové ruských tajných služeb. ČR měli opustit do 48 hodin. Tím ale začala série vzájemných vzkazů, diplomatických odvet i nejasností.

Bylo letadlo, nebylo letadlo? A co summit?

Mnoho otázek vyvolal Hamáčkův pondělní plánovaný let do Moskvy, který se podle slov vicepremiéra neměl ve skutečnosti vůbec odehrát. Minulý týden tvrdil, že tam letí vyjednat vakcínu Sputnik V, přičemž ho měl doprovázet také bývalý předseda slovenského parlamentu Andrej Danko. Hamáček se tam měl mimo jiné setkat s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem. Vládní letoun, údajně již plný pasažérů, byl nachystaný už v pátek, stejně tak byla vydána jednorázová víza. Proti cestě se postavil premiér Babiš, což vedlo k podivení, zda vůbec byl či nebyl schválen odlet vládním speciálem.

K návštěvě Moskvy ale nakonec nedošlo, jelikož mělo být vše součástí krycího manévru. Alespoň podle Hamáčkových slov – v průběhu minulého týdne měl údajně mluvit s českým velvyslancem v Moskvě Vítězslavem Pivoňkou a připravit ho na nadcházející kroky. Babiš v televizi odmítl operaci šířeji komentovat nebo potvrdit Hamáčkovu verzi příběhu. „Tu cestu jsem nedoporučil. Cesta byla zrušena,“ konstatoval. Na opakovaný dotaz, zda se vicepremiér chystal do Moskvy, předseda vlády opověděl: „Na počátku to tak vypadalo… Ale nakonec cesta nebyla realizována,“ dodal.

Okolnosti Hamáčkova „fejkového“ odletu vyvolávají také otázky, co tím přesně mělo být docíleno a zda nestačila jednoduchá tisková konference a okamžité vyhoštění ruských diplomatů. Otazník se vznáší i nad Hamáčkovou výzvou směrem k americkému prezidentovi Joe Bidenovi a jeho ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, aby se sešli v Praze. Tou dobou už vicepremiér věděl, že ruské tajné služby stály za výbuchem ve Vrběticích.

Kdo všechno byl zasvěcen do operace?

Pakliže měl být odlet do Moskvy za Sputnikem V opravdu kamufláží pro chystané diplomatické kroky, Babišův odtažitý postoj naznačuje, že o operaci nemusel vědět. Že ale za explozí muničního skladu stojí Rusko, se dozvěděl dle svých slov už 7. dubna, přestože kompletní zprávu dostal údajně až v pátek. Pak trvalo celý den, než společně s Hamáčkem vystoupil na rychle svolané tiskové konferenci. Celou zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) plánuje dle svých slov zveřejnit. 

Kdo všechno věděl o zapojení ruských tajných služeb do incidentu z roku 2014, při níž zahynuli dva čeští občané? Jedním ze zasvěcených byl nedávno odvolaný ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ten byl zároveň členem Výboru pro zpravodajskou činnost, stejně jako premiér, ministr vnitra, ministr obrany a šéfové všech tří tuzemských tajných služeb. Hamáček na výroky Petříčka původně reagoval tak, že chce na Petříčka podat trestní oznámení kvůli údajnému ohrožení utajované skutečnosti. Nakonec však od toho upustil s tím, že šlo o rychlou reakci.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) během týdne dal na své tiskové konferenci jasně najevo, že se mu do čela diplomacie nechce. Během vystoupení zmínil i neklidnou situaci na Ukrajině či fakt, že si resort nechal sebrat řadu kompetencí a že se hlavní diplomacie s Ruskem dělá přes Pražský hrad. To vše rovněž může souviset s tím, že měl nějaké informace o horkém křesle.

Zeman s vyjádřením počká do neděle

Premiér Andrej Babiš v sobotu uvedl, že prezident Miloš Zeman podpořil vládní krok vyhostit 18 ruských diplomatů. Sám se ale k závažné situaci nevyjádřil, nechává si čas do neděle. Místo Zemana se k současnému dění vyjádřil ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák.

Ten řekl, že je případ Vrbětice velmi závažným incidentem, u nějž je potřeba postupovat razantně. „Za 30 let, co se pohybuji v diplomacii, nepamatuji takto vážnou situaci, myslím z hlediska zásahu třetího státu mimo nějaký válečný konflikt,“ řekl Jindrák. „Jsme v nějaké studené válce, ale zaplaťpánbůh nejsme v té válce krvavé. Hledejme cesty k tomu, jak tu situaci spíše došetřit a vyřešit,“ uvedl.

Tlak zvenčí? A proč zrovna nyní?

Jak dlouho o ruské akci vrcholní představitelé českého státu věděli a co je přimělo zveřejnit ji právě v sobotu večer na mimořádné tiskové konferenci? Podle informací redakce Echo24 jedním ze skutečných důvodů plánované cesty vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy mělo být právě řešení informací tajných služeb. Spojenci ČR v NATO, přesněji Američané, totiž varovali českou vládu, že pokud nezveřejní informace o akci ve Vrběticích, učiní tak sami. Proto se nejspíše narychlo zorganizoval tiskový briefing, kde nebyl ani prostor pro novinářské dotazy.

Sputnik V je ze hry, Rosatom taky

Vicepremiér Hamáček i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček za nynější situace považuje za málo pravděpodobné až vyloučené, že by se Rosatom mohl zúčastnit tendru na stavbu nového bloku v dukovanské elektrárně. Stát ruskou firmu zřejmě nepřizve ani do bezpečnostního prověřování, rozhodnout ale musí vláda. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula uvedl pro CNN Prima News, že je mimo hru zřejmě i ruská vakcína Sputnik V, o který měla česká vláda zájem, stejně jako prezident Miloš Zeman.

Nereciproční odveta

Zatímco Česko vyhostilo 18 ruských diplomatů, které bezpečnostní složky označily za spolupracovníky tajných služeb, ruská strana vyhostí o dva lidi více. Českým diplomatům přitom dala poloviční čas na opuštění země, ti ruští dostali obvyklých 48 hodin. Na ruské ambasádě navíc pracuje kolem 130 lidí, zatímco české velvyslanectví v Moskvě přijde po tomto kroku zhruba o třetinu svých kapacit. Český velvyslanec Vítězslav Pivoňka zůstává.

Ukočíruje Kulhánek ministerstvo zahraničí?

Jedna z největších diplomatických roztržek posledních několika let přišla ve chvíli, kdy dochází k výměně ministra zahraničí. Do Černínského paláce má místo Tomáše Petříčka (potažmo nyní Jana Hamáčka) nastoupit náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek (ČSSD). Politickou veřejnost ale moc neoslnil – letitý Hamáčkův spolupracovník schytal kritiku za své někdejší konexe na čínskou firmu CEFC, kde měl údajně působit jako externí poradce. Mnozí po víkendových událostech nevěří, že by dokázal ukočírovat vzniklou diplomatickou situaci. Do čela ministerstva zahraničí by měl nastoupit ve středu.