Internet ničí demokracii

EDITORIAL

Internet ničí demokracii
Kniha Proměny světa míří k čtenářům. Foto: Jan Kurel
1
Komentáře
Dalibor Balšínek
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Tento týden k nám z tiskárny dorazil unikátní knižní soubor Týdeníku Echo, na kterém jsme pracovali celé léto. Ze 700 rozsáhlých rozhovorů, jež jsme za sedm let existence připravili, jsme vybrali 50. Kniha je zároveň reprezentativní publikací ukazující rozsah práce, kterou čtenářům nabízíme. Nese název Proměny světa a má 600 stran, texty jsme ještě jednou pečlivě zredigovali a aktualizovali, aby neztrácely nic ze síly svých výpovědí. Jsme také rádi, že zaujala čtenáře na serveru Hithit a stala se nejúspěšnější knihou v historii crowdfundingu.

První dvě dekády 21. století přinesly světu nové problémy a otázky, kterým čelí především euroamerický svět a křesťansko-židovská civilizace. Útoky na New York v roce 2001 vyvolaly novou vlnu terorismu ideologicky zaštítěnou islamismem. O sedm let později přišla světová ekonomická krize vyvolaná machinacemi na realitním trhu v Americe, kterou odstartoval pád tamní investiční banky Lehman Brothers. Po stejných sedmi letech přichází do Evropy silná migrační vlna iniciovaná především válkou v Sýrii, která silně ovlivnila nálady především v Evropě a přinesla na scénu národnostně orientované politické strany.

Rozmach digitálních technologií a s ním spojený nástup sociálních sítí ukončil informační monopol tradičních vydavatelů a mediálních koncernů, které nejenže ztratily ekonomickou sílu, ale především schopnost nastavovat témata a usměrňovat společenskou debatu. Sociální sítě společnost atomizovaly a uzavřely do izolovaných bublin, které jsou k sobě vzájemně hluché, žijí si ve vlastním světě, a postupně se tak radikalizují. Společnost ztratila jako celek schopnost definovat základní společná témata, která by chtěla prosazovat. Vytratil se étos, vize, na níž by existoval společenský konsenzus.

 

Nebývale narostl vliv aktivistických skupin a jejich politických neziskových organizací, jež začaly většině vnucovat agendu menšin, které začaly v konečných důsledcích omezovat život mlčící neangažované většiny. Na pochod institucemi se úspěšně vydaly zastánci genderistických témat a LGBTQ+ ideologie. Především v Americe boj za rasovou rovnost dostal často absurdní podobu pozitivní diskriminace.

Přišly fenomény jako MeeToo, Black Lives Matter a s ním přišlo zakazování a omezování osobních svobod a vyjadřování pod hlavičkou cancel culture a wokismu, osobujících si ukazovat to jediné správné. Zásadní roli přináší reakce na změna klimatu, která má vedle klimaalarmismu odvrácenou podobu v klimaskepticismu. Euroamerická elita odpovídá New Green Dealem a snahou o revoluční změnu dosavadního ekonomického fungování a prosazování udržitelných zdrojů, aby se omezila uhlíková stopa, která má být hlavním pachatelem změny klimatu.

To vše vyvolává různá pnutí a vášnivé spory, ale především legitimní otázky. V knize je prostřednictvím rozhovorů pojímán souboj ideologií, východiska konzervativního a progresivistického pohledu na svět, dopady digitální revoluce, přístup ke klimatické změně, nástup LGBTQ+ ideologie, socialismus přicházející z korporací, nástup vůdců a na druhé straně jejich absence.

Kniha odpovídá na příčiny, proč v čele USA stál Donald Trump, rozebírá důvody brexitu i to, jaký bude mít dopad rozvod Velké Británie s Evropskou unií. Proč selhaly elity a kdo je nahrazuje. Reflektuje také změny vnímání mužského a ženského světa i fungování rodiny a výchovy dětí, neopomíjí střet generací. Zabývá se také postpandemickou dobou jako důsledkem existence čínského viru, která na víc než rok ochromila fungování ekonomiky i život ve společnosti. Dopady působení covidu se ve své síle teprve projeví, ale i na to kniha nachází odpovědi.

S Proměnami světa koresponduje i titulní rozhovor aktuálního vydání Týdeníku Echo, který Ondřej Šmigol pořídil s Fancisem Fukuyamou, intelektuální veličinou světové třídy, teoretikem liberální demokracie. Fukuyama rozpoutal vášnivou diskusi, když na počátku devadesátých let vydal knihu Konec dějin a poslední člověk. Náš rozhovor s ním je uvozen titulkem Internet ničí demokracii.

Knihu Proměny světa si můžete koupit zde.

×

Podobné články