Týdeník Echo: Rub a líc elektroaut, kdo ten účet zaplatí, translidé a ti ostatní

Velké téma této doby, elektromobilita, je příležitost k interview Daniela Kaisera s prof. Janem Mackem z ČVUT, který se na věc dívá střízlivě a bez předsudků. Prudce rostoucí ceny domů, bytů, ale i stavebních hmot a stavbařských prací analyzuje Lenka Zlámalová. Odpudivý výrok hlavy státu o transsexuálech byl jedním z důvodů pro Salon Týdeníku Echo. Jak se žije transsexuálům a co chtějí od majoritní společnosti? Tyto a další otázky položil svým hostům Jiří Peňás.

Politickou situaci v Hongkongu přibližuje Ondřej Šmigol, esej o vzmáhajícím se kultu ošklivosti především v USA napsal Martin Weiss, jakou hudbu poslouchat v letním čase, radí Ondřej Štindl, a kdo jsou to šeptuchy z Podlesí, prozrazuje polský fotograf Kuba Kamiński. Nechybějí pravidelné rubriky jako Architektura, Zahrada či Auto. A ovšem Genius loci, nekonečný seriál cestovatelských zážitků Jiřího Peňáse, tentokrát s postřehy z maďarské Ostřihomi.

Jak je to s elektroautomobily, vysvětluje profesor Jan Macek: „SUV s dojezdem 150, 200 kilometrů si samozřejmě nikdo nekoupí. Čím delší dojezd, tím větší musí být hmotnost baterky. Elektrické SUV si s sebou vozí nejméně půl tuny baterií, což zvyšuje spotřebu energie. Má deklarovaný výkon řekněme 20 kilowatthodin na sto kilometrů. Ale toho v reálném provozu s reálným brzděním a zrychlováním rozhodně nedosáhne. SUV v reálném provozu, s topením atd., spotřebují cca 30 kilowatthodin na sto kilometrů. Běžná kapacita baterií je dnes kolem 0,2 kilowatthodiny na kilogram. Tedy pokud byste měl spotřebu 20 kilowatthodin na sto kilometrů a chtěl ujet sto kilometrů, stačí vám teoreticky stokilogramová baterie. Jenže pokud reálná spotřeba není 20, ale 30 kilowatthodin a vy potřebujete dojet 500 kilometrů, dostáváte se přinejmenším na půltunovou baterii.“

V článku Kdo ten účet zaplatí píše Lenka Zlámalová: „Na velké konferenci na téma, co se to ve stavebnictví skutečně děje, se sešli v Aix-en-Provence šéfové největších stavebních firem. Všichni se shodovali, že čelí bezprecedentnímu přetrhání obchodních vazeb, přehlcené dopravě a nedostatku transportních kapacit. Stejně jako nedostatku lidí. Opět souhra hned několika nepříznivých vlivů. ‚Většinou máme po celém světě tak jednu dvě krize v dodávkách. Teď jich máme dvacet tři,‘ řekl pro Bloomberg TV Florent Menegaux, šéf největší světové gumárenské firmy Michelin. ‚Celý dodavatelský řetězec byl přetrhán.‘ Menegaux řekl, že od začátku roku zvedl Michelin ceny pneumatik na dvojnásobek. Cena dopravy se totiž během té doby bezprecedentně zvýšila. Upozornil, že náklady na přepravu jednoho kontejneru se zbožím mezi Singapurem a Spojenými státy se vyšplhaly z 2400 dolarů na aktuálních 9800 dolarů. To znamená téměř na čtyřnásobek. ‚Nakonec to zaplatí zákazník,‘ říká šéf Michelinu.“

„Co to vlastně ten transsexualismus je a čím to, že se o něm teď tak často hovoří?“ ptá se Jiří Peňás. Odpovídá Michelle Adlerová: „Na Západě až ve dvacátém století došlo k medicínskému popisu nesouladu pohlaví, který se označil jako transsexualita. Pro mě je tenhle lékařský diskurz velmi důležitý, protože si dokážu vybavit své pocity, kdy jsem od dětství a v mládí měla v sobě intenzivní vnitřní chaos a myslela jsem si, že je to moje vnitřní tajemství, které si musím do konce života držet a o kterém nesmím nikdy nikomu říct. Snažila jsem si hledat různé strategie, stát se extrémním chlapákem se všemi průvodními jevy, takže jsem byla drsná, a taky jsem založila rodinu a měla dítě, ale stále žila s tím strašným rozporem. Pak mi zemřela matka a já si uvědomila, že bych nechtěla zemřít jako Michal Šiml, kterým vlastně nejsem. (… ) Tak jsem začala chodit k sexuologovi, a to docela dlouho, ten proces, než se dopracujete k operaci, vůbec není jednoduchý, není to rozhodně žádná legrace.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.