Týdeník Echo: Česká miliarda do Bruselu, manipulace s dějinami, Peňás ve Vídni

Známá fotografie Milady Horákové před komunistickým tribunálem na obálce nového čísla Týdeníku Echo uvozuje rozhovor s historikem Jiřím Sukem nejen o pohledu mladých historiků na dějiny 20. století. Nad tím, jak snadno se pod vedením premiéra Andreje Babiše stala Česká republika financiérem EU, se zamýšlí Lenka Zlámalová. Jak se bude jmenovat příští americký prezident? Biden, nebo Trump? Analýza Ondřeje Šmigola líčí i groteskní prvky prezidentské kampaně. Proč čínská aplikace TikTok představuje hrozbu, vysvětluje Marian Kechlibar. A neúnavný cestovatel a cestopisec Jiří Peňás se vypravil do Vídně; jako obvykle za uměním.

Jiří Suk je české veřejnosti znám jako autor solidní monografie o listopadu 1989 Labyrintem revoluce. Teď v rozhovoru s Danielem Kaiserem odpovídá mimo jiné na otázku, jak se dívá na tezi „postmarxistického“ historika Pullmanna o tom, že nepočetný a izolovaný disent až do pozdních 80. let nedokázal ovlivnit téměř nic: „To myslím, že vůbec není pravda. Disent je naprosto zásadní prvek. Vím to i z vlastní paměti. Pocházím z dělnické rodiny, ale vůbec nikdo v ní nebyl komunista a disent byl u nás doma braný jako naprosto zásadní věc. Dívali jsme se na chartisty jako na hrdiny, kteří idealisticky bojují za lepší svět i v podmínkách zadrátované diktatury.“

„Celé to začalo dlouhodobým naznačováním Trumpovy kampaně, že Biden je již daleko za zenitem svých duševních schopností, píše Ondřej Šmigol v článku Joe Biden ještě nemá vyhráno: „V rámci tohoto naznačování se Trump ke konci června pochlubil v rozhovoru pro televizi Fox News, že úspěšně složil montrealský kognitivní test. Ten se používá k odhalení nástupu stařecké demence. První otázky prý byly ,velmi jednoduché‘, ale konec testu byl ,mnohem složitější‘, prohlásil Trump. Test začíná úkoly typu ,nakreslete krychli‘ a ,pojmenujte zvíře na obrázku‘. V poslední otázce dotazovaný má uvést datum, místo a město, kde právě je. Pokud se prezident chlubí, že tento složitý test zvládl, není to zrovna dobré znamení.“

Lenka Zlámalová ve své analýze rozpočtu EU připomíná, že „Italové jsou čistými příjemci se skóre 3,3 procenta HDP. Kdybychom takovou částku dostali my, bylo by to o 185 miliard víc, než do společného fondu zaplatíme. Španělé jsou v plusu dokonce 6,6 procenta. V našem případě bychom při stejném skóre inkasovali o 370 miliard korun víc, než zaplatíme. Obě země jsou přitom srovnatelně bohaté jako my. A my jsme čistí plátci se skóre minus 0,3 procenta. Platíme o 17 miliard korun víc, než dostaneme. Je tedy hezké, že nám Andrej Babiš po příletu ze summitu oznámil, že získáme 960 miliard. Už ale neřekl, že za to 977 zaplatíme“.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.