Česko ovládla zdražovací mánie

Ekonomie je ve své nejhlubší podstatě psychologií. Co máme v hlavě, to se nám dřív nebo později projeví v peněžence a na životní úrovni. Ve vyhrocené době krize a největší inflace, jakou Evropa zažívá od osmdesátých let minulého století, to platí ve vyostřené formě.

Přestože se zdražuje všude, mezi jednotlivými zeměmi jsou násobné rozdíly v míře inflace. Estonsko 20 procent, Litva 18,9, Česko 16, Rumunsko 14,5, Bulharsko 14,4, Polsko 13,9 procenta. Šestice zemí Evropské unie s aktuálně nejvyšší inflací. Francie 5,2, Malta 5,4, Finsko 5,7, Švédsko 6,4, Lucembursko 6,8, Itálie 6,7 procenta. Globální vlivy od vysokých cen energií, nafty a benzinu a potravin dopadají na všechny stejně. Ty výsledky jsou přitom násobně jiné. Rozdíly dělá politika a psychologie.

Přesněji řečeno důvěra lidí, že zdražení je jen jednorázové a krátkodobé a jejich vlády a centrální banky je rychle zvládnou zkrotit a vrátit stabilitu cen. Nebo naopak strach a obavy, že zdražování bude dlouhodobé a je potřeba rychle a za každou cenu nakoupit, dokud to ještě nezdražilo.

Říct si co nejrychleji o vyšší plat, dokud na to ještě firma má, protože jí zákazníci jsou ještě ochotni vyšší ceny platit. To je psychický stav, kterého se ekonomové obávají ze všeho nejvíc. Odborně se mu říká ze řetězu utržená neukotvená inflační očekávání. Mentalita utrať, co můžeš, protože zítra to bude dražší. Utrácení je v takové chvíli úsporná strategie. Víra, že zboží stihnu získat ještě za nižší cenu. Takže si člověk koupí i to, co by si normálně pořídil třeba až za pár měsíců. Takhle radši sáhne do úspor a nakoupí. A protože se tak chová hodně lidí, ceny letí vzhůru.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.