Nemáš se čeho bát. Opravdu. Věř mi. Jak se bránit digitálnímu špehování

ECHOPRIME

Nemáš se čeho bát. Opravdu. Věř mi. Jak se bránit digitálnímu špehování
Paul Rudd ve filmu The Catcher Was a Spy (2018). Foto: Profimedia.cz
Týdeník

Marian Kechlibar

Mezinárodní politika má viditelnou hladinu a neviditelné proudy pod ní. Na té viditelné hladině se arabské státy teprve neochotně smiřují s existencí Izraele. Tak například Maroko s ním navázalo vztahy v prosinci 2020 a Alžírsko tak ještě neučinilo vůbec. Naopak se svou bývalou koloniální mocností, Francií, mají Alžírsko a Maroko dobré vztahy.

I proto je podezření, že alžírská a marocká rozvědka používaly služby izraelské společnosti NSO k napadení telefonu francouzského prezidenta, tak pikantní. Jestli je ale toto podezření realita, to zatím nevíme a možná se to nedovíme nikdy. Zveřejněná data jsou totiž slabá.

Bílé a černé klobouky

Ve světě hackingu se nosí klobouky. Aspoň virtuálně. Ti, kdo mají nasazen klobouk bílý, jsou „hodní“ hackeři. Jejich cílem je odhalit slabiny v systémech se souhlasem jejich provozovatelů, aby se daly spravit dříve, než je využije někdo jiný. Svět hackerů s bílými klobouky má svoje pravidla; například najdou-li nějakou skutečně široce zneužitelnou slabinu, třeba ve Windows nebo v Androidu, nechají ji nějakou dobu v tajnosti a informují výrobce systému, aby ji mohl spravit. Teprve potom, když už je zazáplatována, a tedy nevyužitelná, ji ohlásí celému světu a zapíšou do veřejného katalogu zvaného CVE. (V současné chvíli je v něm registrováno téměř 160 tisíc slabin.)

Hackeři s černými klobouky útočí na systémy bez jejich souhlasu, svévolně. Jejich motivací bývá zisk nebo špionáž, i když někteří méně vyzrálí jedinci si při hackingu prostě užívají pocitu vzrušení. Běžným následkem ofenzivního hackování bývá vydírání a požadavky na výkupné v kryptoměně. Bývaly časy, kdy černé klobouky operovaly převážně samostatně, stejně jako většina kriminálních struktur. Ale vládní byrokracie, dříve zcela nezasažená pojmy jako „počítačová síť“, už stihla organizačně dohnat technický vývoj a chce mít nad hackerskou scénou kontrolu. Opravdoví ilegálové se tím pádem musejí bát vězení, ať už operují v Rusku, Vietnamu, nebo Číně.

Celý text Mariana Kechlibara si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 199 korun za měsíc zde.

Foto: Echo