Cesta ke zvýšení daní. Babišova vláda dál rozdává dárky důchodcům a rodičům
Koaliční rozdávání příspěvků
NOVÉ
Jan Zatorsky
Nezodpovědný krok, který levicová vláda může nahradit vyššími daněmi. Tak vypadá současná shoda koaličních partnerů mezi hnutím ANO a sociální demokracií, kteří chtějí navýšit penze a také rodičovský příspěvek. Vláda Andreje Babiše neuvedla, odkud peníze pro obě skupiny obyvatel vezme. Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s důchody zatíží rozpočet na příští rok minimálně 11 miliardami korun. Navýšení ovšem čeká také rozpočty na další roky, protože se jedná o mandatorní výdaje, které nařizuje zákon.
Vládní rozdávání seniorům tak nekončí. Už v minulém roce nadělil Andrej Babiš důchodcům a studentům dárek v podobě slevy na jízdné. V září, tedy měsíc před komunálními volbami, také Babišův kabinet prosadil, aby senioři dostali od státu o 900 korun navíc na důchody od letošního roku. Na letošních dárcích se koalice shodla ještě před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Důchodci od příštího roku dostanou o dalších 900 korun navíc a rodičovský příspěvek se zvýší o 80 tisíc korun na 300 tisíc. Platit však bude pro děti narozené v příštím roce.
Jenom navýšení důchodů znamená pro už tak nabobtnalý státní rozpočet dalších 7 miliard korun navíc. Spolu s rodičovským příspěvkem se částka vyšplhá příští rok na 11 miliard korun. V dalších letech však může výše obou položek dále narůstat. „Chceme od vlády slyšet, kde na tyto opatření vezme peníze. Otázka však nebude směřovat pouze na příští rok. Vzhledem k tomu, že se jedná o mandatorní výdaje, o jejichž snížení nelze vůbec uvažovat a je nutné vědět, že zatíží rozpočet v každém roce, tak budeme chtít slyšet, kde výdaje podobného typu sníží. Pokud na toto nemá odpověď, tak to není odpovědné,“ řekl pro Echo24 bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Babišova vláda už v lednu vyhlásila, že členové kabinetu musí na svých ministerstvech najít úspory. Důvodem je zpomalující ekonomika, která by mohla schodek státního rozpočtu prohloubit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však řekla, že plánovaný schodek 40 miliard je nepřekročitelné číslo. Navrhla proto například snížení počtu státních zaměstnanců o deset procent.
Čtěte také: Nakonec zvýší daně
Pokud se však schodek rozpočtu nebude měnit a zůstane na 40 miliardách, bude muset vláda snadněji získat peníze vyššími daněmi. Babiš už po ideové konferenci hnutí ANO uvedl, že přemýšlí o vyšším zdanění tvrdého alkoholu a hazardu. S vyššími daněmi se dnes setkávají živnostníci s malými příjmy. S růstem průměrném mzdy totiž rostou automaticky minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Od roku 2015 se zvýšily o čtvrtinu.
Předseda vlády Andrej Babiš ale prý o žádném zvýšení daní neuvažuje a chce hledat jiné zdroje. „Samozřejmě, že levicová vláda to může řešit zvýšením daní. Pro to opravdu ale není doba a ani prostor. Přišla chvíle pro úspory a pro snižování. Některé strany požadují snížení daně z příjmu. Já bych mnohem víc upřednostnil snížení sociálního a zdravotního pojištění v souvislosti s reformami,“ řekl pro Echo24 Miroslav Kalousek.
Nespravedlnost rodičovského příspěvku
Velká kritika se snesla na hlavu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), která se po koaličním jednání pochlubila vyšším rodičovským příspěvkem. Rodiče naštvalo zejména to, že se částka podstatně navýší až od ledna příštího roku a bude platit pouze pro děti narozené v příštím roce. „Považujeme za velikou chybu vlády, že mátla veřejnost v souvislosti s tím, koho se to bude týkat. Hledáme cestu, jak se problém dá vyřešit. Aby rodiče, kteří mají dítě v prosinci, dostali o osmdesát tisíc korun méně než ti, kteří ho mají v lednu, nám přijde opravdu absurdní,“ řekl pro Echo24 Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Maláčová na svou obranu uvedla, že pokud by se příspěvek zvýšil všem rodinám, jak vláda původně slibovala, tak by státu chybělo 8 z 11 miliard korun. Ministryně jako důvod uvedla, že ekonomika zpomaluje a je důvod šetřit. Záležet bude prý také dál na tom, jak se bude vyvíjet debata o novele zákona s navýšením rodičovské ve sněmovně. „Půjde to paralelně s vyjednáváním o státním rozpočtu. Myslím si, že se pohybujeme mezi tou minimalistickou variantou, na které jsme se dohodli, a tou maximalistickou, kterou jsme slíbili. Někde mezi tím to bude,“ řekla Maláčová.
Podle Ferjenčíka zatím Piráti nevyčíslili, jaký bude reálný dopad důchodů na státní rozpočet. „Rodičovský příspěvek by se měl financovat ze zrušení slev na jízdné. Není to podle nás opatření, které by bylo na delší dobu udržitelné,“ řekl Ferjenčík. „Myslíme si, že u rodičovského příspěvku by bylo na místě ho valorizovat. Z hlediska státu se jedná o investici do budoucna, protože je v současné době porodnost nízká. Naopak přemýšlíme o navržení stálého mechanismu valorizace příspěvku, podobně jako je u důchodů. Zamezilo by se tomu, aby se rodičovský příspěvek řešil ad hoc podle toho, komu by se to hodilo na PR,“ řekl dále.
Podpořit zvýšení rodičovského příspěvku se chystá ODS, která však požaduje spravedlivé přidání všem rodinám. Nejsilnější opoziční strana také odmítla myšlenku, že by stát hradil dluhy za rodiče v rámci náhradního výživného. „Řešením dlužných alimentů není nová sociální dávka. Vláda navíc překročí pomyslný rubikon. Když dnes stát vedený socialisty zaplatí dluhy za nezodpovědné rodiče, čí dluhy bude chtít platit příště?“ řekl poslanec Jan Bauer (ODS).
Od příštího roku mají platit přísnější pravidla pro vymáhání výživného od neplatičů. Do meziresortního připomínkového řízení by se návrh na zavedení zálohovaného výživného měl dostat v dubnu a o měsíc později by ho měla projednat vláda.
O rok později by stát začal vyplácet zálohované výživné. Maláčová uvedla, že by o něj mohly žádat matky s příjmem do výše průměrné mzdy. Podle Schillerové by náklady pro stát neměly překročit 1,2 miliardy korun ročně.
