Počet východních Němců je stejně nízký jako v roce 1905. Odcházejí za lepším na západ země
Řídká obydlenost
Zatímco na západě Německa se počet obyvatel během minulého století více než zdvojnásobil, východ země, někdejší území Německé demokratické republiky (NDR), obývá stejný počet lidí jako v roce 1905. Tvrdí to ve středu zveřejněná studie drážďanské pobočky institutu Ifo.
„Počet obyvatel obou částí země i přes znovusjednocení se od sebe takřka nezastavitelně vzdaluje,“ řekl v rozhovoru s magazínem Der Spiegel autor studie Felix Rösel.
V roce 1905 žilo v západní části Německa asi 32,6 milionu lidí a na území pozdější NDR pak 13,6 milionu lidí, od té doby se na západě počet obyvatel více než zdvojnásobil na 68,7 milionu, ale na východě s 13,9 milionem lidí se takřka nezměnil.
Ifo za situací vidí tři důvody. Tím prvním jsou masové útěky ze socialistického Německa v letech 1949 až 1961, kdy byla postavena berlínská zeď. Východnímu Německu na rozdíl od toho západního chybí přistěhovalecká vlna zahraničních pracovníků v 60. a 70. letech. Jako poslední vysvětlení Ifo uvádí odchod východních Němců na západ po německém znovusjednocení v roce 1990.
Ze studie vyplývá, že do roku 1950 se poměr obyvatel mezi východní a západní části Německa vyvíjel srovnatelným tempem, pak ale nastal zlom. Na západě počet obyvatel nadále narůstal, ale východ se potýkal s neustálým úbytkem. Rösel upozornil na to, že demografické dopady rozdělení Německa stále zůstávají podceňované.
„Pokud by po konci (druhé světové) války na východě Německa počet obyvatel rostl stejně jako v západním Německu, žilo by dnes na východě Německa dvakrát tolik lidí. Drážďany a Lipsko by se staly městy s milionem obyvatel,“ řekl Rösel. Obě saská města dnes mají okolo 550 000 obyvatel.