Vlna nevole nad tím, že Andrej Babiš prohlásil, že výbuch ve Vrběticích nebyl teroristický útok na ČR, je pochopitelná. Ale myslím, že k tomu ve skutečnosti není důvod. Naopak v tom lze nalézt i něco pozitivního. Babišovo lavírování kolem pojmenování znamená, že nelavíruje kolem faktů. Jestliže se chaoticky snaží vysvětlovat, že šlo o útok na zboží, znamená to, že to, co se v roce 2014 stalo, má nějaké přesné kontury. Že naši představitelé dostali do rukou nějaká fakta, která jsou svou úrovní podrobnosti nepoddajná a nelze je jen tak zamést pod koberec. A to není málo, je to velmi podstatné hned ze dvou důvodů.
Zaprvé, tu událost si určitě Babiš s Hamáčkem nepřáli, není v jejich politickém zájmu. Pro Babiše je teď Miloš Zeman, jak to formuloval jeden komentátor, hlavní koaliční partner a Hamáček právě na sjezdu uspěl se svou snahou situovat ČSSD blíž Zemanovi. Prezidentovi vrbětické odhalení rozhodně nekonvenuje, tady si snad spekulaci můžeme dovolit. A jestliže není schopen něco k věci říct dřív než za týden, pak dostal asi opravdu nějaké nevítané informace.
A to není málo. Pokud je vám to málo, zapomínáte, kde žijete a jaký je kontext. Kontext je ten, že z minulé akce ruských rozvědčíků na našem území se vyklubala kolosální blamáž. Mluvím samozřejmě o agentech s ricinem, kteří tu nebyli. A když si ji nezaujatě přehráváte, můžete si všimnout, že některým lidem – zhruba těm, kteří se dnes nejvíc pohoršují nad tím, že Babiš není ochoten pojmenovat terorismus – se ta kauza docela líbila. Měli o čem mluvit, byli vidět. Když byl jeden z údajných terčů atentátníků, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, nařčen v nesouvisející komunální kauze a jeho stranický kolega Jiří Pospíšil se ho zastal s tím, že je nechutné na něj útočit „právě teď, když je v ohrožení života“, tak se určitě hodila.
A když pak byla blamáž odhalena, její hlavní mediální a političtí rozehrávači se tvářili, že to nevadí, že v nějakém vyšším smyslu jim vývoj vlastně dal za pravdu. Trochu se oprášíme a jedeme dál. Bylo to trestuhodné. Jak si mohli myslet, že takové věci nemají následky?
Rozdíl je v dnešním případě v tom, že zprávu oznámili nejprve nejvyšší státní činitelé a teprve po nich přispěchali další novináři a politici. Ale zpráva o ricinu v Respektu se přece taky měla opírat o zdroje z bezpečnostních orgánů. Týchž orgánů, z jejichž informací teď vycházejí Babiš a Hamáček.
Někteří teď naznačují, že už měli informace, že „něco velkého“ přijde. Tak horlivě se snažili ukázat, jaké mají exkluzivní kontakty, že jim ani nepřišlo, jak škodí. Protože ty informace nemají unikat, a oni se chlubí, že unikají.
Dalším důvodem k obezřetnosti je, že ty informace jsou prezentovány v nějakém výkladovém rámci. Tím rámcem je teze o ruské „hybridní válce“. O této intelektuální škole je třeba vědět, že její zastánci zejména v USA naletěli na jednu boudu za druhou. Takzvanou Steeleovou složkou počínaje, čerstvě zdiskreditovaným tvrzením, že Rusko platilo Tálibánu za zabité Američany, konče a dlouhou řadou hystericky fedrovaných výmyslů mezi nimi. Není nepřirozené mít se před zprávami servírovanými v tomto myšlenkovém balení na pozoru.
Samozřejmě že zaujmout pozici zcela opačnou je stejně naivní. Lidé, kteří zpochybňovali přítomnost ruských vojáků na Krymu až do vteřiny, kdy ji přiznal sám Putin, taky vědí, jaký pocit je mít máslo na hlavě. Stejně jako chytrolíni, kteří měli spoustu alternativních vysvětlení pro to, co se stalo se Sergejem Skripalem, až se ta dvojice známá z fotek britské policie a Bellingcatu objevila živě v ruské televizi a prohlásila, že toužili vidět katedrálu v Salisbury.
Proto je třeba se především obrnit trpělivostí, vyčkat na více informací z více zdrojů a odolávat potřebě být viděn a slyšen na té správné straně. Titulek komentáře na webu Seznam Zprávy „Krize v česko-ruských vztazích. A hvězdná hodina pro Česko“ vystihl velice přesně, jak reakci nepojímat.
Proč čekat od Babiše, že najde pro tuto chvíli vhodná slova? Jsou to záležitosti, o kterých zjevně nikdy moc nepřemýšlel, nic v jeho kariéře ho na ně nepřipravilo. Jeho úvodní prohlášení jako by se chtělo přiblížit hantýrce hybridní války. Najmě tou zmínkou, že šlo o „jednotku 29155“. Ano, to je ta proslulá jednotka, která má na svědomí atentát v Salisbury, a tím, že to víte, ukazujete, jak jste zapojeni do boje proti ruské hybridní válce. A kolik jednotek GRU ještě znáte? Neznáte náhodou jen tu jednu?
Od silného startu s jednotkou 29155 Babiš dospěl k „útoku na zboží“, věru nešťastné formulaci. Ovšem premiér se asi lopotil s vědomím, že musí nějak sladit rétorický odsudek s právem. Po označení za terorismus je velká poptávka, protože to je to nejhorší, co momentálně známe. Ale to není přesné pojmenování. Stejně dobře by se třeba mohlo nějak ustavit, že čin je nutné označit slovem „ruské zvěrstvo“, a kdo by odmítl zopakovat přesně tato dvě slova, je kremelský troll.
Jenže ty pachatele bude třeba nějak obžalovat, byť je to formalita, jelikož sem nikdy nepřijedou. Tak se to dělá. Když si najdete Miškina a Čepigu na serveru BBC, zjistíte, že je označují za „údajné“ pachatele útoku v Salisbury. Myslíte, že nevěří, že to ti dva udělali? Ne, ale byli obviněni z pokus o vraždu a úzus je takový, že obviněný, který dosud neměl možnost se obhájit před soudem, je „údajný“. Terorismus je ovšem definovaný trestný čin, a co když naše důkazní situace takové obvinění neunese?
To Babiše asi znepokojuje víc, než by mělo. Novináři a bojovníci proti hybridní válce se naopak někde usnesli na tom, že chtějí slyšet slovo terorismus. Tak jako američtí novináři chtěli slyšet o Trumpovi slova „fašista“ nebo „rasista“. A tak jako zase jeho příznivci opakovali po něm, že každý útok na něj je „hon na čarodějnice“. Tak jako chtějí aktivisté na obou stranách amerického spektra slyšet, že organizátoři demonstrací z té druhé strany reprezentují „domácí terorismus“. Proto ruská propaganda potřebuje tolik zdůrazňovat, že na Ukrajině se volně prohánějí „fašisté“. Má to nápadný fetišistický charakter. Zřejmě bez těch zaklínadel není žádná hvězdná hodina úplná.
Jenže pokud máme tomu, co Rusové dělají, rozumět, umět to předvídat a reagovat na to, tak si musíme říct, že to nebyl terorismus. Ne v tom smyslu, jak ho v posledních letech používáme a jak se stal důležitý. Právě to výsměšné srovnání s útokem na newyorská dvojčata, které se stalo na sociálních sítích populární, ten rozdíl ukazuje. Džihádisté si je zvolili za cíl jako symbol. Stejně tak jako Pentagon. A víme, že prověřovali další možné terče, jež by byly ikonické a zároveň zaručovaly velký počet obětí, třeba most Golden Gate v San Franciscu. Ve World Trade Center nesídlilo žádné velitelství, které by mělo na starosti americké jednotky na Blízkém východě nebo boj s terorismem. Když džihádisté odpalují bomby v londýnském metru anebo kosí lidi na promenádě v Nice či v klubu Bataclan, je jim jedno, kdo to je – hlavně aby jich bylo co nejvíc a aby obyvatelstvo mělo strach, že nebezpečí číhá všude. Když teroristé z německé RAF unesli Hannse Martina Schleyera, tak proto, že to byl symbol – šéf svazu průmyslu a bývalý esesák.
Rusové útočí na specifické cíle. Popravují své zrádce – Litviněnka a Skripala – nebo domácí nepřátele jako čečenského uprchlíka v Německu, který spolupracoval s gruzínskou rozvědkou. Likvidují, ano, zboží, které mělo posílit obranyschopnost Ukrajiny.
Teroristé se ke svým činům hlásí, vydávají k nim květnatá prohlášení. Rusové se k těm svým sice svým zvláštním drzým způsobem v podstatě přiznávají, ale jen když vyjdou najevo.
Ty operace mají nevinné oběti – nešťastnou ženu v Salisbury, naše dva spoluobčany ve Vrběticích. Při zabití Litviněnka poloniem jen náhodou nezemřelo víc lidí. Ale to jsou nahodilé, tzv. kolaterální oběti. Jistěže budí strach, ale je to cílem Rusů? Kdyby to bylo na nich, je akce ve Vrběticích světu utajená dodnes.
Dobře to popsal Mark Galeotti v roce 2018. Jak chápat to, že ruští agenti projevují značné schopnosti a ochotu riskovat, ale zároveň příležitostně i nedbalost, jako když se třeba nechali v Holandsku chytit i s počítači? „Existuje teorie, že GRU záměrně nechává po světě stopy, aby lidé měli strach, aby si mysleli, že před ruskou rozvědkou se nikde na světě neschováš. Já bych tak daleko nešel. Jde o to, že je jim to do značné míry jedno. Záleží jim na splnění úkolu, a tak moc jim nezáleží na tom, jestli se ví, že to udělali Rusové, a jestli budou odhaleni jejich jednotliví agenti... V tuto chvíli nemám pocit, že by Kreml byl všemi těmi nedávnými odhaleními znepokojen. Odráží to pocit Putina a lidí v jeho kruhu, že nemají moc co ztratit... Jsou v geopolitické válce se Západem. Myslí si, že Západ tu válku začal, což je úplně jiná otázka. Ale jejich reputační náklady jsou už teď tak velké, že co záleží na tom, když trošku narostou?“
To v podstatě zopakoval Galeotti ve svém čerstvém podcastu po zveřejnění vrbětické kauzy: „GRU dělá to, co jí Kreml říká, aby dělala. Což je, aby se nestarala o následky, vyrážela do terénu a dělala, co je třeba, ať už je to zabíjet lidi, nebo vyhazovat věci do vzduchu. Když si to práce žádá, tak si to žádá. A s diplomatickými dopady ať si dělají starosti jiní. Takže předpokládám, že to nejhorší, co se jednotce 29155 může stát, je, že dostane jiné číslo, ale neuvidíme žádný podstatný posun v tom, jak operují.“
A na tom se nic nezmění, ať už ruské jednání označíme za terorismus, nebo ne, a nezměnilo by se, ani kdyby třeba premiér řekl, že Putin je hajzl. Nezmění na tom nic žádná naše hvězdná hodina, jež by zřejmě měla spočívat v tom, že jméno České republiky bude vyslovováno na co nejvíce tiskových konferencích, bude vydáno kvantum tiskových prohlášení o solidaritě a reportér České televize bude moci ukazovat na kameru, že vrbětický útok je na titulních stránkách britských novin. Ani celá armáda multikár defilujících před ruskou ambasádou v Bubenči nic nezmění (i když otevřít otázku Rusy okupovaného českého území ve Stromovce by bylo dobré, přinejmenším bychom vnesli do jednání nějakou novou páku).
Krušný stav setrvalé ruské agresivity by mohly změnit jen dvě věci. Buď odstrašující sabotážní kampaň ve stylu, jaký provozuje Izrael proti Íránu. Víme, že to je z říše snů. Anebo skutečně vážná ekonomická reakce, a to znamená sáhnout na Nord Stream 2. Protože ti vrazi z jednotky 29155 jsou de facto placeni z německých peněz. To není větší nadsázka než říct, že Rusové podnikli teroristický útok proti ČR.
Jenže my jsme naši plynovodnou soustavu dávno prodali německé firmě, která ji plynovodem Gazela napojila na Nord Stream. A ze zápasu o Nord Stream na evropské scéně, kde by bylo třeba naší solidarity, naše vlády už dávno vycouvaly. Ale dokud tohle nebude na stole, dokud budeme měřit sílu reakce jen počtem vyhoštěných ruských diplomatů, tak víme, že se nepohnulo nic.
Kdo jako první řekne Nord Stream?
00:02
