Číňané si přestávájí hrát. Režim se rozhodl přísně regulovat chování mládeže a na Západě se to líbí

ECHOPRIME

Číňané si přestávájí hrát. Režim se rozhodl přísně regulovat chování mládeže a na Západě se to líbí
Na rozdíl od jiných totalitářských kroků čínské vlády tento našel na Západě také zastánce, kteří aplaudují snaze režimu uchránit společnost před destruktivními vlivy virtuálního světa. Foto: Foto: Profimedia.cz
7
Týdeník

Ondřej Štindl

Čínský režim se rozhodl přísně regulovat chování mladých lidí na internetu a také obsah, který tam konzumují. Drasticky – na tři hodiny týdně – omezil dobu, po niž mohou čínští uživatelé hrát on-line hry, nakázal čínským poskytovatelům připojení, aby zamezili šíření obrazů „zženštilých mužů“, snaží se omezovat projevy kultu celebrit, dva jeho předměty ze sítě dokonce vymazal. Pozoruhodné je, že na rozdíl od jiných totalitářských kroků čínské vlády tento našel na Západě také zastánce, kteří aplaudují snaze režimu uchránit společnost před destruktivními vlivy virtuálního světa.

Co tím ale režim v Pekingu reálně sleduje? Představuje pro něj současná on-line (pop)kultura skutečně nějaké ohrožení? Týdeník Echo o tom debatoval se sinology Martinem Hálou a Denisem Molčanovem, novinářem a také zapáleným hráčem počítačových her Vietem Tranem a terapeutem Martinem Hajným, který také hraje počítačové hry, ve své praxi ale také pracuje s lidmi, kteří se na nich stali závislými.

Co těmito kroky čínský režim chce dát najevo? Je to jenom hra na efekt, nebo se za jeho postupem skrývají nějaké reálné obavy?

Hála: Je to součást širšího trendu utužování společenské kontroly, který je pro éru prezidenta Si Ťin-pchinga příznačný a nabírá čím dál zběsilejší obrátky. Na čínském internetu poslední dobou koluje esej anonymního čínského blogera, který dost nečekaně přebrala i oficiální média v gesci oddělení propagandy čínské komunistické strany. Ten autor nadšeně popisuje poslední dění jako v dobrém slova smyslu revoluční, Čína se podle něho zbavuje dekadentních západních vlivů, omezuje výstřelky čínských kapitalistů, nastává nová éra prosazování majetkové rovnosti, v podstatě současné dění přirovnává ke kulturní revoluci. A pokud komunistická strana tenhle projev „hlasu lidu“ vezme za svůj a aktivně ho šíří, vypovídá to o duchu doby. Si Ťin-pchingův režim hlásá potřebu vrátit se na kvalitativně nové úrovni k „původnímu záměru“ maoismu. Způsobem, který vychází z technologických a materiálních možností režimu, chce prosadit novou míru kontroly, přípustný by měl být jenom jeden společenský ideál a také jenom jedna představa ideálního člověka, produktivního a odhodlaného bránit vlast, rozhodně ne nějakého zženštilého fanouška korejského popu. Odrazem tohoto přístupu je i agresivní vystupování Číny na mezinárodní scéně, takzvaná diplomacie vlčích válečníků. Režimu je jedno, je-li kontraproduktivní v cizině, jejím primárním účelem je zapůsobit na domácí veřejnost.

Molčanov: Když se díváme na čínské reálie, vidíme vždycky jenom špičku ledovce, přičemž to gros zůstává skryté a nikdy není ani vysloveno. Mezi největší herní firmy na světě patří čínská společnost Tencent. To, co se kolem her v Číně děje, lze také chápat jako součást nátlaku na ni a další čínské technologické firmy, které vstoupily na newyorskou burzu, kde získaly západní, především americké investory. To se režimu nelíbí. Pokud tedy zatlačí na hráče, vyplaší tím i tyto firmy a jejich potenciální investory. Takový postup je zcela v souladu s nacionalistickým konceptem a vůbec narativem čínské vlády. Další věcí je, že počítačové hry a závislost na nich jsou v čínském veřejném prostoru velké téma. Každý, kdo v Číně aspoň pár měsíců byl, si všiml těch obrovských hráčských doupat, kde se scházejí mladí lidé, kteří už jenom tím, že nic nedělají, jdou proti tlaku obecně sdílené mentality. Nejsou produktivní, nechce se jim pracovat v rozšířeném systému 996 (od devíti do devíti po šest dní v týdnu – pozn. red.), pořídit si auto, zplodit tři děti, být ideálními, poslušnými občany.

Celý Salon Týdeníku Echo si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Ten si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.