2 Změny ve školství

Chybí učitelé. Každý desátý učitel v Praze nemá pedagogické vzdělání

Nové

Témata:

V Česku chybí učitelé a to natolik, že školy zaměstnávají nekvalifikované učitele. V Praze takto učí bez pedagogického vzdělání 9,1 % učitelů, v Karlovarském kraji 8 %. Vláda chce situaci řešit uzákoněním učitelů bez pedagogického vzdělání s vyhlídkou, že si je doplní. Školské odbory i Pedagogická komora jsou však proti.

Návrh, který by měl zpřístupnit učitelskou profesi i zájemcům bez pedagogického vzdělání, podpořila sněmovna v úvodním čtení. Nyní ho projednává školský výbor.

Novela zákona o pedagogických pracovnících předpokládá, že by i lidé bez pedagogického vzdělání mohli učit na středních školách a na druhém stupni základních škol. Vzdělání by si museli doplnit do tří let. První dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Na takzvané adaptační období by pro ně ředitelé měli dostat peníze navíc.

Dnes je situace taková, že nepedagogové učí, aniž na ně zákon klade nějaké požadavky. „Řada ředitelů je situací na trhu práce nucena zaměstnávat nekvalifikované učitele tzv. na výjimku, na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu. V tomto režimu zákon nemá na tyto učitele vůbec žádné požadavky. Trvání jejich pracovního poměru ke škole je podmíněno tím, že škola neúspěšně aktivně hledá kvalifikovaného učitele,“ uvedla pro Echo24 za ministerstvo školství Alena Lednová.

Vládní návrh by dle ní dal školám možnost zaměstnat tyto nekvalifikované učitele s vyhlídkou, že se pedagogy stanou. „Dá jim poměrnou jistotu v trvání pracovního poměru, pokud se v práci osvědčí, tím i pro jejich studium učitelství, na něž budou mít tři roky. Škole uleví v administrativě kolem hledání kvalifikovaného učitele a přispěje jí i na její zvýšenou péči o začínajícího učitele,“ dodala.

Z loňského šetření ministerstva školství vyplynulo, že celkově 4,7 % úvazků je spojeno s učiteli bez pedagogického vzdělání. Situace je složitá zejména v Praze (9,1 %), Středočeském kraji (8,4 %), Karlovarském kraji (8,0 %) a Ústeckém kraji (6,6 %), naopak relativně nižší hodnoty vykazují ve Zlínském kraji (1,8 %) a Moravskoslezském kraji (2,1 %), uvedl resort.

Zástupci učitelů většinou proti

Zástupci Školských odborů, které sdružují asi 20 tisíc členů, se domnívají, že by novela mohla ohrozit kvalitu vzdělávání. Podle jejich předsedy Františka Dobšíka může zpochybnit náročnost studia učitelství, a ohrozit tak zájem o něj. „Považuji to i za degradaci učitelského povolání, ke kterému jsou nezbytně nutné kvalifikační předpoklady, tak jako tomu je i v některých jiných profesích,“ uvedl.

Proti je i Pedagogická komora. „Novela obsahuje řadu nedomyšlených změn, které by měly negativní dopady na školství,“ uvedl prezident komory Radek Sárközi. „Ministr Robert Plaga chystané změny bohužel předem neprojednal se školskými organizacemi, proto přímo oslovujeme poslance, abychom je na problematické pasáže upozornili,“ dodal.

Naopak sdružení Učitelská platforma, kterou tvoří asi 300 členů, s návrhem vlády souhlasí. „Souhlasíme, aby se učiteli na 2. stupni základních škol a na gymnáziích mohli legálně stávat i držitelé magisterských titulů z jiných fakult než pedagogických, pokud by si do tří let doplnili pedagogické minimum,“ uvedla Petra Mazancová, předsedkyně sdružení.

Dále čtěte:

Povinná maturita z matematiky možná nebude, jasno bude na jaře

Soumrak nad víceletými gymnázii. Podle ministra Plagy jsou to elitní školy pro děti bohatých

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info