Rošády mezi politickými špičkami. Volba šéfů čeká ODS, topku, Piráty i komunisty
Volby vedení
Nové
2
Zásadní změny mohou nastat už brzy u téměř poloviny sněmovních stran. Volební sněm, kongres či sjezd totiž čeká čtyři z deseti stran a hnutí, které mají poslance v dolní komoře parlamentu. Jako první si nové vedení zvolí TOP 09 už v listopadu. V roce 2020, kdy se konají i krajské volby, následují volební klání o vedoucí pozice v ODS, u Pirátů i KSČM. Zatímco u Pirátů ani u ODS není zatím důvod očekávat změny v předsednických postech, zajímavý bude vývoj u TOP 09 a možná i u KSČM.
O post předsedy TOP 09 zatím hlásí zájem pouze dva politici, první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a senátor a místopředseda strany Tomáš Czernin. Současný šéf TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil kandidovat už nebude. Nedávno byl ale zvolen předsedou pražské organizace TOP 09. O střídání stráží v TOP 09 jsme psali například zde.
Fiala i Bartoš chtějí post předsedy obhájit
Hned v lednu nového roku se dozvíme nová jména ve vedení ODS a Pirátů.
ODS už avizovala, že volební kongres se bude konat v lednu v Praze. Obhajovat post předsedy bude dlouholetý předseda Petr Fiala, upozornil nedávno deník Echo24. Volební bude i ostravské fórum Pirátů, konané také v lednu. I současný předseda pirátů Ivan Bartoš chce ve funkci pokračovat. „Post budu obhajovat,“ uvedl Bartoš pro Echo24. Vzhledem k tomu, že ani jeden z předsedů nemá ve straně silné kritiky či opozici, není důvod se domnívat, že by se na předsednických postech obou dvou stran měla odehrát změna.
Kandidovat nehodlá ani pirát s největší exekutivní rolí, pražský primátor Zdeněk Hřib. „Nebudu kandidovat, ani na místopředsedu,“ odpověděl Hřib na dotaz deníku Echo24.
30 let svobody
Jinak tomu ale může být v případě KSČM, jehož nové vedení vzejde z dubnového sjezdu. KSČM, která je sice poprvé od roku 1989 nejblíže podílu na vládě, když toleruje vládu ANO a ČSSD, ale provází volební neúspěch například z pražských komunálních voleb, když vypadla z pražského zastupitelstva.
Dosavadní předseda KSČM Vojtěch Filip na rozdíl od Fialy a Bartoše zatím neřekl, zda bude post obhajovat. „Jestli budu kandidovat záleží na členské základně, kolik budu mít nominací, a tedy jestli mne delegáti sjezdu budou chtít,“ řekl deníku Echo24 Filip.
Zájemců ale může být více. Kandidaturu nedávno oznámil stávající 1. místopředseda strany Petr Šimůnek, ve hře je ale také možná kandidatura místopředsedy Stanislava Grospiče, který neúspěšně kandidoval na předsedu už v minulosti, na dotaz deníku Echo24 možný zájem o post stranického šéfa nevyloučil. Otázky jsou ale podle něj předčasné. „To bude záležet na nominacích a podpoře stranické základy. Vnímám to tak, že to není jen osobní rozhodnutí, já z toho nemám obavy, beru to odpovědně a vážně a musí to mít podporu v členské základně,“ odpověděl Grospič.
Změny ve vedení čtyř sněmovních stran se konají v roce, kdy budou Češi volit své zástupce do krajských zastupitelstev, a rok před tím, než se mají konat řádné sněmovní volby.
Důvěryhodnost lídrů dle CVVM
Důvěru stranickým lídrům zkoumal zářijový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z průzkumu vyplývá, že předsedu ODS Petru Fialovi věří 19 % dotázaných a nedůvěru vyslovilo 54 %. V případě Ivana Bartoše je to 29 % dotázaných, kteří mu věří, a nevěří taktéž 54 %. Vojtěchu Filipovi důvěřuje 23 % a nedůvěřuje 57 %. Průzkum CVVM kromě toho, kolik oslovených politikům věří či nevěří, zaznamenal i procento těch, kteří politika vůbec neznají. V případě Petra Fialy to bylo 17 %. U Ivana Bartoše 9 % a u Vojtěcha Filipa 11 %.
