Lichtenštejnové chtějí žalovat Česko kvůli konfiskaci majetku. Státu dali lhůtu 7 dní
Návrat zabaveného majetku
AKTUALIZOVÁNO
1
Nadace knížete z Lichtenštejna chce do konce týdne obeslat více jak dvě stovky českých úřadů a institucí předžalobní výzvou. Nadace požaduje vrácení části majetku, o který jej Československo připravilo po druhé světové válce. Stát má lhůtu sedmi dní na to, aby majetek vrátil, jinak Lichtenštejnové podají žalobu. Informaci přinesly Hospodářské noviny.
Nadace podle dnešního prohlášení vyčerpala všechny „možnosti dobré vůle“, jak přimět český stát k jednání o dosud neuzavřené minulosti. Přesná hodnota požadovaného majetku není jasná, podle Hospodářských novin jde o zhruba 60 tisíc hektarů lesů a dalších pozemků. V minulosti jednali Lichtenštejnové s úřady ohledně lesů u Říčan a na Prostějovsku.
Kníže Alois z Lichtenštejna uvedl, že preferuje mimosoudní vyrovnání, české úřady ale požadavkům nevycházejí vstříc. „Několikrát jsme se pokoušeli zahájit jednání vedoucí k nalezení mimosoudního řešení, které by bylo v zájmu obou stran, ale dosud jsme nedostali definitivní pozitivní odpověď. Vzhledem k tomuto faktu a rovněž kvůli lhůtě dané Občanským zákoníkem České republiky, omezující možnost vznést nároky na majetek pouze do 31. prosince 2018, se obávám, že budeme k žalobě donuceni. Pokud se tak k naší lítosti stane, vždy a stále budeme připraveni k mimosoudnímu jednání,“ uvedl kníže.
Spor mezi Lichtenštejny a Českem stojí na tom, že knížecímu rodu byl po druhé světové válce na základě Benešových dekretů zabaven majetek. Pozemky patřily původně knížeti Františku Josefu II., který se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek podle dekretů propadl státu.
Tvrzení o tom, že se kníže hlásil k Němcům, Nadace knížete z Lichtenštejna odmítala. Zdůrazňovala, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle nadace hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva. Konfiskaci půdy pak vnímá jako pokračování křivdy, kterou podle ní rodině způsobily komunistické soudy.
Kníže Alois zároveň uvedl, že nadace má zájem pouze o navrácení majetku, který vlastní český stát. „Nároky se nevztahují na veškerý majetek, který v květnu 1945 vlastnil vládnoucí kníže – vylučují majetek, který k dnešnímu dni vlastní soukromé osoby, obce nebo univerzity,“ uvedl kníže.
Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu. Nadace podala ústavní stížnost poté, co neuspěla u Nejvyššího soudu (NS) s dovoláním proti rozhodnutí nižších instancí o nevydání pozemků.
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.
