Skandál horší než Watergate

Skandál horší než Watergate
Prezident Donald Trump, když si poprvé nasadil roušku. Foto: Reuters
Komentáře

KOMENTÁŘ

Ondřej Šmigol

„Je to horší než Watergate“, se může zdát jako značná nadsázka, která v poslední době ztratila veškerou relevanci. Zvláště v dnešním světě, kdy je za skandál „horší než Watergate“ považován pomalu každý pohyb Donalda Trumpa. Nezávisle na sobě nějakou kauzu spojenou s Trumpem za novou Watergate, případně za horší, označil například magazín The Atlantic, časopis New Yorker či John Dean, jeden z protagonistů originální Watergate, který šel za svou účast na kauze na čas do vězení.

Server Politico vytvořil seznam 46 skandálů, jež někdo označil za vážnější než kauzu prezidenta Nixona; 17 z nich spadá do éry Donalda Trumpa, i když některé se týkají Hillary Clintonové. Zdá se tedy, že je to značně unavené klišé. Když ho však použije jeden z lidí, kteří původní Watergate vynesli na světlo, a komentuje práci svého parťáka, jenž mu tehdy pomohl, možná je čas začít poslouchat.

Nejnovějším autorem tohoto výroku je Carl Bernstein, první z dvojce legendárních novinářů Washington Post, kteří kauzu Watergate otevřeli. Vyjadřoval se o sérii zhruba 18 interview, jež Donald Trump poskytl jeho kolegovi a druhému z dvojce, Bobu Woodwardovi. Ta vznikla v rámci knihy, kterou Woodward o Trumpovi připravuje a jež má vyjít 15. září. Uniky z Woodwardových nahrávek jsou celkem jasně součástí PR kampaně před vydáním díla. To však neznamená, že by byly nepravdivé. V nich vychází najevo, že Trump o nebezpečí, které představuje koronavirus, minimálně velmi mlžil.

„Šíří se vzduchem. To je vždy horší než dotyk. Věcí se nemusíte dotýkat, že ano? Ale vzduch, vzduch prostě vdechnete. A tak se to šíří. Takže je to velmi choulostivé. Je to velmi delikátní. Je to také smrtelnější než i ty nejvytrvalejší chřipky,“ řekl Trump Woodwardovi 7. února. Přitom například 26. února Trump tvrdil, že počet případů v USA „za pár dnů“ bude „blízký nule“. Měsíc poté, co Woodwardovi prozradil, že nový virus je nebezpečnější než chřipka, ho k chřipce veřejně pořád přirovnával. Dne 19. března řekl Woodwardovi, že to dělá, aby nevyvolával zbytečný strach. „Chtěl jsem to zlehčovat. Stále to rád zlehčuji, protože nechci vytvářet paniku.“

Samozřejmě to nevypadá pro Trumpa dobře. Nejde však o novou informaci. Trump přiznal, že zlehčoval hrozbu koronaviru, aby nevyvolal paniku, již na tiskové konferenci v dubnu, jenže zdá se, že na to téměř všichni zapomněli. Také není zdaleka jediný, kdo ohledně virového ohrožení mlžil. V té době ještě nikdo v USA nepovažoval covid za vážnou hrozbu. Pokud by Trump učinil rázné kroky, nejspíš by byl označen za rasistu, jak se stalo, když omezil lety z Číny, nebo by média hledala „opravdovou kauzu“, od níž by chtěl údajně odvrátit pozornost.

Trump zdaleka není jediný, kdo vážnost situace zlehčoval. Média se hrozbě pandemie vysmívala. Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová koncem února navštívila čínskou čtvrť v San Francisku, aby ukázala, že se nebojí. Podobně jednal starosta New Yorku Bill de Blasio, který se ze stejného důvodu vydal na cestu metrem. Oba předtím obdrželi stejné hlášení o vážnosti situace od centra pro kontrolu a prevenci nemocí jako Trump. Stejné hlášení obdrželi v podstatě všichni vrcholní politici v USA. Anthony Fauci, obdoba českého Romana Prymuly, v únoru tvrdil, že není potřeba, aby lidé měnili své zvyky, v březnu pak, že cesty na výletních lodích jsou v pohodě, pokud je člověk zdravý. Fauci také později přiznal, že vláda lhala ohledně doporučení nosit roušky, protože se bála, že by nezbylo na lékařské pracovníky.

To Trumpa samozřejmě neomlouvá, ale nezklamal jen on, spíš celé americké vedení. Pokud je něco opravdu horší než Watergate, je to naprostá neschopnost amerických vůdců. Ale přiznejme si, že to není jen americká specialita, jak ukazuje dění například v Británii nebo u nás.