Němečtí zdravotníci se obávají vedlejších účinků. Očkovat se chce místy nechat jen polovina z nich

Zájem o očkování proti nemoci covid-19 je mezi zdravotníky a pečovateli v Německu překvapivě nízký, výjimkou nejsou situace, kdy v nemocnicích či domovech pro seniory vakcinaci prozatím odmítá polovina personálu. To je také případ věhlasné berlínské kliniky Charité, jak v rozhovoru se zahraničními novináři řekl Andrej Trampuž, vrchní lékař oddělení imunologie a septické chirurgie.

„U nás je to na padesáti procentech. Jsem z toho velmi nešťastný. Doufal jsem, že to bude sto procent, protože pečovatelé a lékaři jsou důležití. A to i v tom, aby to dále nepřenášeli,“ řekl Trampuž. Sám na očkování, se kterým pomáhá, ale ještě čeká, neboť přednost mají jiné skupiny. „Věřím ale, že do měsíce očkovaný budu,“ uvedl.

Mezi hlavní důvody neochoty zdravotníků nechat se očkovat jsou obavy z bezpečnosti vakcíny, což média, politici i odborníci často zmiňují. Bettina Toepfferová, která pracuje v jednom z berlínských pečovatelských domovů je podle deníku Der Tagesspiegel šokována tím, že je kvůli tomu personál vykreslován jako lehkomyslný. „My přece nejsme žádní odmítači vakcíny, kteří chtějí ohrožovat klienty,“ prohlásila. „Za naším postojem je často zcela konkrétní obava z vedlejších účinků,“ uvedla.

Podobný názor mají i další zdravotníci, podle nichž je toho o vakcinační látce známo ještě příliš málo na to, aby byla považována za zcela bezpečnou. Jako příklad zmiňují to, že by očkování mohlo zhoršit chronické či dlouhodobé nemoci a zdravotní potíže.

Trampuž ale vakcíny, které Evropská unie dosud proti covidu-19 schválila, považuje za jedny z nejbezpečnějších, jaké kdy byly vyrobeny, a také za jedny z nejúčinnějších. „Je proto nezbytné s personálem hovořit a jeho obavy rozptýlit,“ řekl.

Důležité podle něj je, aby kliniky, nemocnice a pečovatelské domovy na toto téma pořádaly debaty se zaměstnanci. Diskuze pro menší počet účastníků jsou výhodnější než větší akce, protože lidé mají řadu otázek, které se tak lépe objasní.

„My v Charité je pořádáme. Já už jsem takových rozhovorů vedl sedm,“ uvedl Trampuž. „Po takových rozhovorech pak třeba stoupne ochota nechat se očkovat z 30 na 70 procent,“ vysvětlil.

Neméně důležité podle Trampuže je i to, aby lidé řešení a vysvětlení brali vážně. Nejčastější dotazy v debatách s personálem se týkají vedlejších účinků. „Na to mohu jednoduše odpovědět, že virus páchá takové škody, že to není možné s očkováním srovnávat,“ řekl.

„Očkování je bezpečné. Alergické reakce se objevují rychle, v první hodině. Možná únava v prvních dnech není dlouhodobý následek. Virus má naopak dlouhodobé následky, ze kterých se lidé mohou zotavovat měsíce, možná i roky,“ dodal. Věří, že zájem o vakcinaci poroste s tím, jak se bude zvyšovat proočkovanost populace. „Lidé změní názor, až uvidí, jaký přínos to bude mít,“ uvedl.

Vedle obav z vedlejších účinků, o kterých hovořil Trampuž, se jako další problém přinejmenším v Berlíně ukazuje podle listu Der Tagesspiegel komplikovaný proces zařazení na očkovací seznam. Zatímco klienti pečovatelských domovů dostanou vakcínu od mobilních týmů, pečovatelé se musí s pomocí kódu objednat do očkovacího střediska v městské části Treptow, což pro některé znamená cestu přes celý Berlín. Řešením by tak mohlo být očkování personálu v pečovatelských domovech, po kterém volají provozovatelé i zaměstnanci.