Němečtí Zelení před volbami cukli. Radikální plány teď mírní

ZELENÁ POLITIKA

Němečtí Zelení před volbami cukli. Radikální plány teď mírní
Annalena Baerbocková, kandidátka na spolkovou kancléřku Foto: Shutterstock
Svět

Echo24

Stranický sjezd německých Zelených v pátek odmítl radikální zvýšení cen za vypouštění oxidu uhličitého i zákaz prodeje nových aut s dieselovými motory od roku 2025 a postavil se také proti výraznému snížení maximální rychlosti na hlavních silničních tazích. Všechny tyto změny navrhovali především mladí klimatičtí aktivisté, kteří požadavky vedení strany považují za nedostatečná. Zelení budou až do neděle debatovat a hlasovat o programu pro zářijové parlamentní volby, po kterých by se v Německu rádi ujali vlády.

Jedním z nejkontroverznějších témat volebního programu je otázka ceny emisních povolenek pro oxid uhličitý. To je skleníkový plyn, jehož vypouštění vede k oteplování klimatu. V Německu se nyní platí za tunu vypuštěného CO2 cena 25 eur (636 korun), která by se do roku 2025 měla postupně zvýšit na 55 eur (1400 korun).

Zelení ve svém programu chtějí již v roce 2023 zvýšit cenu za emise CO2 na 60 eur (1526 korun) za tunu a poté cenu svázat s podpůrnými opatřeními tak, aby v roce 2030 mohl být splněn klimatický cíl. Německá vláda se v květnu dohodla, že do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 sníží vypouštění oxidu uhličitého o 65 procent. Program Zelených chce závazek navýšit na 70 procent.

Část straníků považuje 60 eur za CO2 za příliš málo, proto v sérii návrhů požadovali až 120 eur (3051 korun). Kompromisní pozměňovací návrh, který nakonec neprošel a za kterým stál bývalý mluvčí ekologického hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) Jakob Blasel, počítal s 80 eury (2031 korun) a poté s každoročním zvyšováním o 15 eur (381 korun).

O tom, jak závažné téma cena CO2 je, svědčí i to, že návrh 60 eur hájil spolupředseda Zelených Robert Habeck. Ten varoval před sociálními dopady takového kroku, kdy by si dojíždění a cestování kvůli zvýšení cen paliva nemohla řada lidí dovolit. "Pokud nastavíme laťku příliš vysoko, prohrajeme energetickou přestavbu," varoval.

Foto: Týdeník Echo

Habeck již před debatou v úvodním projevu prohlásil, že nelze hledět jen na peníze. Pokud jde ale o výběr poplatků za CO2, je potřeba zajistit jejich další investování. "Žádné peníze, které za CO2 stát kasíruje, nesmí zůstat státu," řekl. Uvedl také, že celý přechod na uhlíkově vyrovnané hospodářství, kdy emise CO2 budou kompenzovány jejich neutralizací, bude pro mnoho lidí náročné, neboť to změní i pracovní trh. "Jako společnost na tom ale vyděláme," řekl.

Vedení strany se také podařilo zachovat snížení poplatku za obnovitelnou energii. To by mělo posloužit jako úleva za to, že cena za CO2 naopak poroste. Část straníků to považovala za chybu, ale názor prosadit nedokázala.

Navrhovatelé změn dnes neprosadili ve volebním programu ani snížení rychlosti pro osobní auta na hlavních silničních tazích, kde chtěli místo stávající stovky zavést limit 70 kilometrů v hodině. Naopak stažen byl pozměňovací návrh na maximální rychlost na dálnicích, který počítal se 100 kilometry v hodině. Vedení Zelených v programu chce limit 130 kilometrů v hodině, což se shoduje s doporučeními dopravních odborníků. Rychlost na německých dálnicích upravena zákonem není, jen jako doporučení je uvedeno 130 kilometrů v hodině.

Stejně tak dnes neuspěl návrh zakázat prodej nových aut s dieselovými motory již v roce 2025 a ne až o pět let později, jak chce vedení Zelených.