Granát na vypasené ryby

V těžkých nebo přelomových dobách je inspirující dopřát slova učencům, vzdělaným, kteří se neopírají jen o znalost dějin, ale především o vývoj myšlení. Války, nemoci nebo živelní katastrofy mohou být katalyzátorem společenských změn, jejichž pochopení nebude nakonec tak složité, stejně jako nalezení jejich podstaty, protože vše lidé už zažili.

Nejtěžší a nejzdlouhavější je nalezení cesty pochopení. Na cestě stojí zátarasy dobových reálií, v dnešním kontextu zamořující mozek zmrtvujícím informačním smogem. To se ukazuje jako nezdolatelná překážka, protože přemíra informací se paradoxně jeví jako největší nepřítel poznání. Povolání těch, kteří se zabývají myšlením a myšlenkami, jež obstály v zápase s časem, se může hodit jako granát vržený hladovějícím do rybníka plného vypasených ryb, které mohou dát unaveným energii k naději.

Klidné časy stability a jistoty narušují změny, znejisťující jsou ztráty a odchody, ale nejdůležitější je nacházení nové energie, klidně i z masa ryb, a ztráty nikoli nahradit, ale trumfnout nepřízeň posílením a novou energií. Od tohoto prvního červnového vydání Týdeníku Echo se budete moci pravidelně setkávat s texty Terezy Matějčkové, která nenápadně rozvlňuje poklidné vodní hladiny českých intelektuálních zálivů. Tato filozofka působící na katedře filozofie a religionistiky je výraznou osobností akademického prostředí a je připravena působit i mimo tento svět jako esejistka.

Pokud to jiné povinnosti dovolí, čas od času se tu budou objevovat také texty Lucie Sulovské, která je už pár let na evropské misi v Bruselu. Opět se na stránkách Týdeníku Echo budou objevovat recenze a kulturní postřehy Lukáše Novosada. Už před více než měsícem jste mohli zaznamenat texty publicistky Alžběty Bublanové, jejíž doménou by měla být především reportáž.

Jako jistý druh deklarace vzájemné a sám doufám, že dlouhé spolupráce s Terezou Matějčkovou lze vnímat její rozhovor s předním německým filozofem Peterem Trawným, který zaujal svou knižní trilogií o pravdě, lásce a nenávisti. V dialogu dvou filozofů se odrážejí hlavní otázky dneška, tedy pojímání pravdy, jejíž „propagování je již násilím“, válka na Ukrajině, vztahy mezi lidmi, svoboda a s ní spojená láska v mediálním světě. Dialog dvou filozofů může být impulzem k uspořádání myšlenek a pokusem o odfiltrování informačního smogu.