Americká volba z pekla

V listopadu americké voliče čeká nelehké rozhodování, ne-li rovnou volba z pekla. Buď hodí hlas současnému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který v mnoha ohledech nevyhovuje ideálu „vůdce svobodného světa“, nebo socialistovi Berniemu Sandersovi, který nejednoho Američana děsí ještě víc.

O kandidatuře senátora za Vermont Bernieho Sanderse se ví již čtyři roky. V roce 2016 překvapivě zkomplikoval nominaci Hillary Clintonové a přeměnil plánovanou korunovaci v tvrdě vybojovaný souboj. Nakonec získal 43,1 % hlasů v primárkách. Nebylo pochyb, že se o to pokusí znovu, když už proti němu nebude stát mocná volební mašina Clintonových.

Přesto nebyl favoritem. Vyvoleným demokratického establishmentu byl bývalý viceprezident Joe Biden. V přímém souboji s Trumpem Sandersovi také průzkumy přisuzují nejmenší šance. Navíc je mu již 78 a v říjnu měl infarkt, jsou tak důvodné pochybnosti, zda hektickou volební kampaň vůbec zvládne, natož jestli dožije konce prezidentského úřadu, kdyby byl zvolen.

Předpokládalo se, že Sandersovy síly budou tříštit další levicoví kandidáti, kterých se vyrojila celá řada. Tomu nasvědčovaly i celonárodní průzkumy, které přisuzovaly Sandersovi druhé až třetí místo.

Jenže pak začal Biden klesat. Po celou dosavadní kampaň působil nezúčastněně a prkenně. Dlouho se to považovalo za geniální tah, kdy se měl snažit vypadat nad věcí, jenže možná Biden je prostě prkenný. Také ho nejspíše poškodil impeachment Trumpa. Ten započal, když se prezident snažil donutit Ukrajince k zahájení vyšetřovaní Bidenova syna Huntera, zapleteného do pochybných obchodů v zemi. Kauza tak ulpěla i na Bidenovi starším.

Levicové hlasy se podařilo Sandersovi více méně sjednotit. Většina kandidátů vypadla před prvním hlasováním. Jeho hlavní soupeřka na levici Elizabeth Warrenová, jež chvíli i vévodila průzkumům, se znemožnila svým plánem na národní zdravotnictví a neustálými „nepravdami“. Nyní má kolem 13 %.

Naopak se roztříštily hlasy umírněných demokratů. Do klání naskočil bývalý starosta New Yorku a devátý nejbohatší člověk světa Michael Bloomberg. Ten svým obřím jměním a nalitím peněz do kampaně odčerpal voliče Bidenovi. K umírněným se také počítají bývalý starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg a senátorka z Minnesoty Amy Klobucharová. Ti sice nemají šanci, ale dokud to nevzdají, reálně pomáhají Sandersovi.

První volby sice nasvědčovaly, že Sanders má dobrou výchozí pozici, ale ne že je jasným favoritem. V prvním klání v Iowě těsně prohrál, ve druhém New Hampshire těsně vyhrál. Komentátoři však upozorňovali, že obojí jsou nadprůměrně „bílé“ státy – a zvláště mezi menšinami měl mít Sanders nedostatky. Pak však přišlo hlasování v Nevadě. Tam Sanders zvítězil o zhruba 30 procentních bodů nad druhým Joem Bidenem. Nevada je různorodější stát a Sanders vyhrál i díky velké podpoře mezi Latinoameričany. Starý socialista se také vyšvihl do vedení v celonárodních průzkumech, které mu nyní přisuzují okolo 30 %. Je tak jasným favoritem.

Jasno může být už 3. března, kdy proběhne takzvané superúterý čili primárky ve 14 státech najednou. Pokud Sanders bude dominovat, čemuž zatím vše nasvědčuje, je nejspíše rozhodnuto.

Demokratický establishment je zděšen, Sanders je příliš velký socialista i na něj a nevěří jeho schopnostem porazit Trumpa. Pokud však nedonutí většinu ostatních kandidátů odstoupit a sjednotit umírněné za jediným člověkem, Sanders bude nezadržitelný. To samé se stalo republikánům před čtyřmi lety. Hlasy umírněných se rozdělily a Trump si došel pro nominaci s cca 45 %.

Vítězství „šíleného Bernieho“, jak mu přezdívá, si přeje i Trump. Domnívá se, že má nejlepší šanci ho porazit. Sanders děsí středostavovské voliče z předměstí, kteří v posledních letech –znechucení Trumpem – utekli k demokratům. Sanders by je mohl nahnat zpátky. Naopak by mohl zpět přetáhnout chudší voliče. Ti v roce 2016 často v demokratických primárkách volili Sanderse a v hlavních volbách pak Trumpa. Jenže Sanders slibuje zastavení těžby břidlicového plynu z environmentálních důvodů. Tato těžba však zajistila USA energetickou soběstačnost a dělníkům nová místa. Například v Pensylvánii je těžba populární. V minulých volbách Trump tento klíčový stát těsně vyhrál. Sanders také prosazuje značně uvolněný imigrační režim a moratorium na deportace. Americká dělnická třída je naopak silně protiimigrační. Uvidí se, jaký tyto Sandersovy nápady budou mít efekt. Vylučovat jeho šance by bylo bláhové. Rok 2016 a Trumpovo vítězství ukázaly, že se může stát cokoliv. Každopádně Trump je nyní ve velmi dobré pozici prodloužit svůj pobyt v Bílém domě o další čtyři roky.

Další články Ondřeje Šmigola najdete ZDE.