„Jaderná katastrofa byla blízko. Studenou válku jsme přežili jen se štěstím“

Poprvé od konce studené války se svět znovu učí žít s možností jaderného armagedonu. Kvůli válce na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin uvedl svá jaderná vojska do stavu pohotovosti. O tom, jak je takováto situace nebezpečná, i o tom, že v minulosti se svět již mnohokrát ocitl na pokraji jaderné katastrofy, hovoří britský historik a producent Taylor Downing, mimo jiné autor knihy 1983: World at the Brink (1983: Svět na hraně) o cvičení Able Archer, jež málem způsobilo jadernou válku.

Kubánská raketová krize v roce 1962 je nejspíš nejznámější případ, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války. Jsou ale i jiné případy, kdy málem došlo k odpálení atomových zbraní?

Po celou dobu studené války docházelo k mnoha falešným poplachům, nehodám a počítačovým pochybením. První zaznamenaný případ byl v roce 1956 na základně RAF Leakenheath ve východní Anglii. Americký bombardér B-47 havaroval a dopadl přímo na jaderný arzenál, který vzplál. Hrozilo, že plameny odpálí tam uložené jaderné zbraně. Naštěstí byl oheň uhašen, než bomby vybuchly. Pokud by se tak stalo, zničilo by to východní část Anglie. Dalším případem je let bombardéru B-52, to je jeden z těch obřích amerických těžkých bombardérů s osmi motory, který nesl dvě 24megatunové termonukleární zbraně nad Severní Karolínou, když se rozpadl. Nejspíš to bylo kvůli únavě kovu nebo špatné konstrukci. Bomby dopadly do Severní Karolíny, jednu našli velmi rychle, ale ta druhá zapadla do nějaké bažiny a neobjevili ji do dnešního dne. Takže někde v severokarolínském močálu je 24megatunová termojaderná bomba. Nejslavnější incident se stal 17. ledna 1966 nad Španělskem. Během americké operace Chrome Dome neustále dvanáct bombardérů B-52 s jadernými zbraněmi kroužilo těsně na okraji sovětského vzdušného prostoru, aby, pokud by se něco stalo, mohly být okamžitě poslány na předem určené cíle. Jedna takováto mise trvala 24 hodin, takže potřebovali dvakrát natankovat za letu. Během druhého tankování jedna B-52 narazila do tankovacího letadla. Nastala obří exploze, mnoho lidí v obou letadlech zahynulo a čtyři bomby spadly do jižního Španělska. Tři z nich našli docela rychle, ale jedna spadla do Středozemního moře a trvalo jim týdny, než ji našli. Ukázalo se, že spadla do jakéhosi kaňonu na dně. Trvalo pak další dva týdny, než ji vytáhli.

To jsou nejrůznější nehody. Hrozilo někdy, že jadernou válku vyvolá pochybení?

Jedno takové nastalo během kubánské raketové krize. Na radarové stanici v Moorestownu v New Jersey se rozhodli pro cvičení, kdy budou simulovat mířicí raketu, spustí poplach a všichni se přesvědčí, že to funguje. A pak to vypnou, protože to mělo být jen cvičení. Ale zrovna ve chvíli, kdy to spustili, radary zachytily satelit letící zhruba po stejné trajektorii jako raketa mířící na USA. Počítače to zmátlo, myslely si, že ten satelit je opravdová střela. Takže uprostřed nejnapjatějších okamžiků kubánské krize se spustil alarm, jehož signál doputoval až na velitelství strategického letectva, tedy ne do Bílého domu, ale o stupeň níž. Tam si uvědomili, že jde o počítačovou chybu, a odvolali to. Američané i Sověti měli velmi sofistikované systémy, jež měly zabránit odpálení zbraní náhodou, ale žádný systém se nemůže připravit na takovou náhodu, že počítač vyhodnotí satelit jako nepřátelskou raketu zrovna uprostřed cvičení během krize. Takových incidentů nastalo během studené války mnoho, jeden i na sovětské straně. Američané jich řadu odtajnili. Jeden, který se mi velmi líbí, také nastal během karibské krize. Všechny americké základny během ní byly ve stavu zvláštní pohotovosti. Bály se sabotérů, kteří by tam mohli vniknout a zničit vojenské vybavení a letadla. A na základně Duluth v Minnesotě stráž spatřila někoho, jak šplhá přes plot. Takže okamžitě spustila alarm. To spustilo alarm i na ostatních leteckých základnách, že hrozí nebezpečí vniknutí vetřelce. Ale na základně Volk Field ve Wisconsinu spustili špatný alarm. Ne varování před vetřelcem, ale že byly odpáleny jaderné rakety. Takže nastartovali letadla, všechny s jadernými hlavicemi na palubě. Zrovna se chystali vzlétnout, když si velitel základny uvědomil, že spustil špatný poplach, a odvolal je. Mezitím v Duluthu zjistili, že tou postavou, která se snažila přelézt plot, byl medvěd grizzly. Takže v roce 1962 grizzly málem vyvolal třetí světovou válku.

Celý rozhovor nejen o incidentu, který v roce 1983 málem způsobil jadernou válku, si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.