Přes milion lidí se učí valyrijštinu, fiktivní jazyk z Hry o trůny

„Dracarys.“ Toto slovo znají snad i lidé, kteří Hru o trůny z produkce HBO nesledují. Často se jím totiž ohání Daenerys Targaryen, která je jednou z hlavních postav seriálu. Slovo pochází z fiktivního jazyka valyrijštiny, kterou speciálně pro seriál vytvořil lingvista David J. Peterson. Řeč, která se ve skutečném životě nedá využít, už se učí přes milion fanoušků.

Mohlo by se zdát, že prostě někdo jen poskládal náhodné hlásky za sebou a bez konkrétního systému vytvořil pár slov, která se v seriálu objeví. Opak je však pravdou. Kromě zmíněné valyrijšitny vytvořil Peterson pro Hru o trůny ještě jeden jazyk, dothračtinu. Tou mluví divocí obyvatelé východní části fiktivního světa Západozemí. Oba jazyky jsou však promyšlené do posledního detailu.

Peterson už vytvořil přes 50 různých fiktivních jazyků, především pro seriály a filmy. Pro valyrijštinu vytvořil kompletní gramatický systém a pravidla, jak řeč využívat. Některá slova a slovní spojení už zlidověla. Mezi nimi zmiňované „dracarys“, což znamená dračí oheň nebo „Valar morghulis“. To v překladu znamená „všichni muži musí zemřít“.

Lingvista Peterson se přihlásil do veřejné soutěže před začátkem vysílání seriálu. Producenti totiž hledali někoho, kdo by pro ně fiktivní jazyk vymyslel. „Zjistil jsem, že není žádný limit na množství dodaného materiálu,“ uvedl pro CNN Peterson. „Pracoval jsem na tom pak každou minutu svého života, někdy i 18 hodin denně. Vytvořil jsem přes 300 stran, které obsahovaly gramatiku, překlady či slangové fráze,“ vysvětlil.

Přes milion reálných uživatelů

Soutěž vyhrál. Jako první tak pro seriál vytvořil dothračtinu, která obsahuje více než 4 000 oficiálních slov. Hned potom pak přišel i s valyrijštinou, jejíž slovní zásoba je asi o polovinu menší. Aktivní slovní zásoba rodilého mluvčího se podle profesora Stuarta Webba z Univerzity v Západním Ontariu v Kanadě pohybuje kolem zhruba 15 až 20 tisíc slov. Pro schopnost aktivně využívat jazyk v konverzaci ale údajně stačí zhruba 1000 slov. „Málokdo se z cizího víc jazyka naučí víc než dva nebo tři tisíce slov,“ říká Webb.

Málokdo by ovšem čekal, že někteří fanoušci budou toužit valyrijštinu ovládnout. K překvapení všech, včetně samotného tvůrce jazyka se zatím našlo už více než 1,2 milionu zájemců. Populární aplikace na výuku jazyků Duolingo totiž zařadila takzvanou vysokou valyrijštinu do nabídky možných kurzů. Nejpopulárnější je zatím ve Velké Británii, kde se na kurz přihlásilo přes sto tisíc lidí. To je více lidí, než kteří se učí například tradiční jazyky jako jsou irština či skotská gaelština.

Učit se neexistující jazyk má podle Petersona cenu z několika důvodů. Nabízí údajně možnost propojit lidi z celého světa, kteří mají stejnou vášeň, a také pomáhá stimulovat mozek. „Nepomůže vám to s někým skutečně komunikovat. Cvičíte tím ale schopnost učit se jazyky, stimulujete tím stejnou část mozku a čím víc řečí umíte, tím je jednodušší se naučit další.“

Jak vzniká nová řeč?

Jazyk není před svým vznikem nic fyzického, existuje jen v hlavě jeho tvůrce. Jako první je však nutné vytvořit gramatický systém, což podle Petersona trvá mezi šesti až dvanácti měsíci. „Teoreticky je možné všechno vytvořit jen v hlavě. Ale budete si to pamatovat? Nejdéle trvá učinit rozhodnutí a pak si ho smysluplně zapsat.“

Ve chvíli, kdy máte gramatický systém, stačí už vymyslet jen slova. V tom má autor nekonečné množství možností. „Pak už si můžete dělat, co chcete. Slova mohou mít jakoukoli formu chcete. Jde to dělat manuálně nebo existují generátory neexistujících slov, které vám mohou výrazně pomoci,“ říká Peterson.

Mezi herci má i svého oblíbence. „Jacob Anderson (představitel Šedého červa) je nejlepší herec, který kdy podle mě adaptoval fiktivní jazyk. Pracoval jsem s obrovským množstvím lidí a on je pořád zdaleka nejlepší. Opravdu ho moc rád poslouchám.“

Valyrijština není první fiktivní jazyk, který si získal mezi lidmi velkou oblibu. Zřejmě nejznámější je klingonština ze seriálu Star Trek. Tuto řeč mimo jiné zpopularizoval i sitcom Teorie velkého třesku, kde hlavní postavy umí klingonsky mluvit plynně. Dokonce existuje i klingonský slovník, jehož se prodalo přes 300 000 kopií. Aplikace Duolingo také nabízí klingonštinu a také elfštinu, kterou vytvořil autor trilogie Pán Prstenů J.R.R. Tolkien.

Nejznámějším umělým jazykem je zřejmě stále esperanto. To vzniklo v roce 1887 jako „neutrální, snadno naučitelný jazyk“. Po více než sto letech je podle finského lingvisty Jouko Lindstedta je nyní na světě asi tisíc rodilých mluvčí, 10 000 plynně mluvících lidí a 100 000 aktivních uživatelů.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.