Edice Echo: Váhání USA nechalo Moskvě pro Československo volné ruce

V rámci Edice Echo právě vychází kniha Podívám se na to ráno, která mapuje události okolo sovětské okupace Československa v srpnu 1968 optikou USA. Publikace obsahuje dokumenty amerického ministerstva zahraničí, které do češtiny poprvé přeložil a opatřil komentářem Tomáš Smetánka. Některé z nich třeba popisují váhavý postoj Spojených států k invazi, která se pak odehrála o pár týdnů později. Ukázku si můžete přečíst níže.

Rozhodná akce mohla zabránit studené válce

Tehdejší náměstek ministerstva zahraničí USA Eugene V. Rostow považoval neschopnost amerických představitelů zabránit komunistickému převzetí moci v Československu 1948 za jednou z nejvážnějších chyb poválečné zahraniční politiky. „Rozhodná diplomatická akce tehdy – v době našeho jaderného monopolu – mohla zabránit studené válce. Podobně naše veřejné prohlášení v roce 1956, že nezasáhneme, dalo Sovětům úplnou volnost. Je zjevné, že se situace zásadně změnila,“ píše se v memorandu resortu z 10. května 1968.

Uvolňující se napětí považovaly Spojené státy za možnost skutečného zlepšení politického klimatu v Evropě, které by vedlo ke vzájemnému a vyrovnanému snížení sil. „Pokrok tímto směrem by se zastavil, kdyby Sověti zasáhli v Československu. (…) Rusové určitě váhají. Proto ta správná chvíle pro odstrašující signál je teď. Až překročí hranici, bude už pozdě,“ dodal tehdy Rostow.

Novou knihu Podívám se na to ráno si můžete objednat zde.

V paměti byla maďarská zkušenost

Ještě ve stejný den obdrželo americké ministerstvo zahraničí telegram z velvyslanectví v Německu, který se věnoval otázce, jaká by měla být reakce USA v případě sovětské vojenské intervence v Československu.

„Je samozřejmě nevyhnutelné připomenout si maďarskou zkušenost. Podstatný rozdíl v případě Československa je ovšem přítomnost značných sil USA v Německu. To znamená, že na rozdíl od maďarského případu teoreticky můžeme signalizovat naši podporu české vládě přesunem našich jednotek blíž k české hranici anebo, ano, překročit hranici, abychom Čechům pomohli odvrátit sovětský útok,“ stojí v telegramu z Německa.

O patnáct dní později přišel také telegram z velvyslanectví v Československu. V něm zaměstnanci vyjádřili skepsi tomu, že by se mohla v Československu za komunistickou fasádou úspěšně obnovit demokracie. „Ale aniž bychom podléhali apokalyptickému vizionářství, je zřejmé, že důsledky i jen částečného úspěchu by dosáhly daleko za hranice této malé země,“ stojí ve zprávě adresované ministerstvu zahraničí USA.

Spojené státy ale stále váhaly, zda zasáhnout. Kdyby česká vláda a lidé vzdorovali a požádali o pomoc OSN a NATO, mohli by Američané stát před nebezpečným dilematem. „Bylo by těžké vysvětlit, proč Charta OSN chrání proti agresi Koreu, ale ne Československo. Jistěže je Československo v sovětské sféře vlivu. Ale ta skutečnost stěží ospravedlní vraždu za bílého dne. A kdyby ve východní Evropě vypukl boj, vývoj věcí by se mohl vymknout z rukou úplně,“ zaznělo 20. července 1968 v memorandu náměstka ministra zahraničí USA.

Více se dočtete v knize Podívám se na to ráno, kterou si můžete objednat zde.

Čtěte také: Edice Echo: Reakce prezidenta USA na okupaci ČSSR? Chabá, nezřetelná, vyhýbavá