Šéf Alibaby s vyšší pracovní dobou narazil. „Neférové,“ píše list komunistické strany
Pracovní doba
Výroky miliardáře a zakladatele čínského internetového obchodu Alibaba, že aby mladý člověk uspěl, musí pracovat 12 hodin denně šest dní v týdnu, vyvolaly v Číně veřejnou debatu o vyváženosti osobního a pracovního života. Reakce na výroky Jacka Ma jsou v zemi proslulé vysokou pracovní morálkou a procházející v současnosti hospodářským zpomalením souhlasné i odmítavé. Píše o tom agentura AP.
Ke slovům jednoho z nejbohatších lidí v Číně se tento týden v úvodníku vyjádřil i list čínské komunistické strany People‘s Daily. Povinné přesčasy podle něj ukazují na aroganci manažerů a vůči zaměstnancům jsou „nepraktické a neférové“. Na webu zase někteří označili dlouhou pracovní dobu za příčinu nízké porodnosti v zemi, která dříve proslula politikou jednoho dítěte v rodině.
Debata obnažila rozpory v moderní čínské společnosti, píše AP. Vládnoucí komunistická strana byla založena na prosazování lepších pracovních podmínek dělníků a rolníků, zároveň ale volá po velkých obětech na oltář mocného a prosperujícího národa. Mladší ročníky ovšem chtějí zátěži, kterou museli snášet jejich rodiče, uniknout.
„V případě start-upistů se (dlouhá pracovní doba) dá pochopit, ale neměla by se prosazovat pro všechny,“ řekl agentuře AP devětadvacetiletý zaměstnanec v médiích Wang Tao. Ochota pracovat dlouhé hodiny se v Číně mění spolu s nárůstem mezd a širšími možnostmi jak trávit volný čas a odpočívat, domnívá se profesor Chan Ťün z pekingské univerzity Renmin. Roli podle něj hraje i rozvoj čínského průmyslu, který už nepotřebuje jen lidi ochotné pracovat tvrdě, ale i ty schopné kreativního přístupu. „Když pak mají pracovat příliš dlouho, odrazí se to na kvalitě a sníží se efektivita zaměstnanců,“ dodává vysokoškolský pedagog.
Bývalý učitel angličtiny Ma, jehož aktuální majetek se podle odhadů pohybuje kolem 40 miliard dolarů (zhruba 914 miliard Kč), již na kritické komentáře svého konceptu 996 (práce od devíti do rána do devíti do večera šest dní v týdnu) zareagoval. Podle čtyřiapadesátiletého podnikatele má být práce zábava a spadá do ní i čas na studium, na přemýšlení a ke sebezdokonalování.
Jeho diskutovaný výrok je ale podle jiné vysokoškolské učitelky Čang Li-jün z čínské univerzity pro pracovní vztahy zastřeným vzkazem méně motivovaným zaměstnancům. Čínské firmy jsou prý v důsledku zpomalování ekonomiky pod větším tlakem a přesčasy po zaměstnancích požadovat musejí, i když to nevyjadřují otevřeně, protože by to poškodilo jejich obraz navenek.
Podle devětadvacetiletého Ťin Lin-jena, který pracuje ve finančnictví, je pak všechno pouze otázka výše odměny. „Upřímně, je to OK, když je za to hodně peněz,“ řekl Ťin agentuře AP. „Nejděsivější je muset pracovat 996 a mít nízký plat,“ dodal.