Babišova vláda míří k miliardové zakázce na vysílačky bez výběrového řízení

Miliardová zakázka na vysílačkovou síť, přes niž komunikují hasiči, policisté a záchranáři, začíná nebezpečně připomínat případ jiné miliardové zakázky na mýtné. Neschopnost tehdejšího ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) vypsat v roce 2016 včas výběrové řízení, když se blížil konec zakázky dosavadního provozovatele Kapsch, nakonec vedla k tomu, že rakouské firmě byla smlouva o další tři roky bez výběrového řízení prodloužena. Kapsch na tom vydělal šest miliard korun. Tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky to zdůvodnil časovou tísní. Dostal se do ní jen sám svou liknavostí a neschopností rozhodnout. O prodloužení smlouvy, která končila prvním lednem 2017, nakonec hlasoval v polovině července předchozího roku. Pro prodloužení kontraktu Kapsche bez výběrového řízení zvedli ruku všichni přítomní ministři Babišova ANO a také samotný premiér Sobotka a sociálnědemokratický ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Teď se liknavostí ministerstva vnitra, vedeného sociálním demokratem Janem Hamáčkem, vytváří podmínky pro opakování stejného scénáře u integrovaného záchranného systému (IZS). Sítě, přes niž mezi sebou komunikují hasiči, záchranáři  nebo policisté. IZS už bezmála dvacet let funguje na systému Pegas/Tetrapol od společnosti Airbus DS, již v České republice zastupuje firma Pramacom. V překotné digitální revoluci ale systém, který je schopen přenášet hlas, SMS a krátké datové zprávy, nikoliv ale větší množství dat, která už jsou dnes při komunikaci naprostým standardem, zaostal. V celé Evropě jsme už dnes spolu se Slováky, Francouzi a Španěly jedinými zeměmi, kde záchranáři využívají tento systém, který není schopný přenášet větší množství dat. Technologická zaostalost, kdy jsou navíc systémem pokryty jen dvě třetiny území, může v době, kdy jsou masivní objemy dat standardem, výrazně komplikovat práci záchranářů. A hlavně schopnost lidí se jim v nouzi dovolat. Firma Airbus DS už oznámila, že od začátku roku 2021 přestane současný systém podporovat, pokud vláda nepřijme jejich řešení pro další období. Pro vládu a daňové poplatníky je to složitá situace. Musí se hledat náhrada. Je to vůbec ale možné?

Ministerstvo vnitra, pod které systém IZS spadá, ví o urgentním stavu bezmála čtyři roky. Přesto dosud nebylo schopné vypsat žádné výběrové řízení, ze kterého by mohl vzejít dodavatel nového systému pro záchranáře. Návrh na řešení leží už dlouhé měsíce u ledu na vládě. „Materiál k variantám řešení je připraven a předložen byl vládě k projednání v prosinci loňského roku. Vláda materiál dosud neprojednala. Dokument je v utajovaném režimu. Ministerstvo vnitra bude postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek i dle zákonů a předpisů upravujících kybernetickou bezpečnost a provozování významných a kritických komunikačních systémů,“ vysvětlil letos v březnu pro Komoru záchranářů mluvčí ministerstva vnitra Jiří Korbel. Na otázku, zda se ministerstvo vnitra kvůli průtahům neobává totálního krachu spojení, Korbel zareagoval odmítavě. „Situaci intenzivně řešíme tak, aby funkcionality systému byly zajištěny,“ ubezpečuje. Jenže zatím žádné řešení na stole není.

S postupujícím časem se zvyšuje pravděpodobnost, že vláda opět jako v případě mýta prohlásí, že se dostala do časové tísně, a zadá zakázku bez výběrového řízení právě Airbusu DS. Ten by ale musel fakticky postavit úplně novou síť. Musel by stavět úplně nové vysílače a ústředny, aby zajistil alespoň částečnou možnost přenosu většího objemu dat a pokrytí signálem na celém území Česka. Podle dostupných informací by to stálo kolem dvou miliard korun. Fakticky to ale znamená ty dvě miliardy zaplatit za zastaralou technologii, která umí volat a posílat SMS. V dobách, kdy je veškerá komunikace závislá na datech, to nevypadá jako investice udělaná s péčí řádného hospodáře s veřejnými penězi. Zvlášť pokud by si vláda vůbec v otevřeném tendru neověřila, za kolik by mohla získat výrazně modernější komunikační systém pro záchranáře a hasiče. 

Dodavatel Pegasu, firma Pramacom, má přitom dlouhodobě zajištěn přísun zakázek bez výběrových řízení. Už téměř dvě desítky let může Pramacom jako jediná tuzemská firma prodávat záchranářům terminály, dodávat síťové technologie a poskytovat servis. Samozřejmě za ceny odpovídající popisované pozici, kdy není vystaven žádné konkurenci. Připomeňme například smlouvu na dílčí modernizaci Pegasu z roku 2014. Ministerstvo vnitra prostřednictvím institutu „jednací řízení bez uveřejnění“ zadalo Pramacomu zakázku za 354 milionů korun. Oficiální věstník zakázek uvádí jen za poslední čtyři roky 28 zakázek ze státní a veřejné správy pro Pramacom v úhrnné výši 794 milionů korun. A vypadá to, že to nejsou poslední veřejné peníze, které potečou této firmě.

Druhým scénářem je, podobně jako u mýta, vypsat zcela otevřené výběrové řízení na dodavatele technologie, která by zajistila záchranářům pásma na komunikaci. Na to by nebylo potřeba stavět úplně novou síť, ale využít okrajová pásma stávajících mobilních operátorů, kteří by jen záchranářům vyhradili speciálně zabezpečené frekvence pro komunikaci.  

Ministerstvo vnitra už loni zahájilo v rámci systému předběžných tržních konzultací debatu o tom, kdo by byl schopen technologie dodávat. Tržních konzultací se zúčastnili kromě zástupců současných dodavatelů z Pramacomu také O2, firma Nordic Telecom (která má ambici stát se čtvrtým operátorem). Obě mají k dipozici takzvané vyhrazené pásmo (kde by se klíčová bezpečnostní komunikace nemusela spoléhat na komerčního provozovatele a část jeho pásma). Kromě nich byli k tržním konzultacím přizváni zástupci společnosti Cetin (která je potenciálním partnerem pro všechny dodavatele sítí) a výrobci hardwaru pro mobilní technologie – firmy Ericsson, Nokia a Huawei.

Za poslední měsíce se ale jednání vůbec nepohnula a stoupá riziko, že vláda Andreje Babiše prodlouží kontrakt stávajícímu dodavateli technologie, protože se dostane do časové tísně. Přesně jako se jí to stalo u mýta, na čemž firma Kapsch vydělala šest miliard korun. 

Konečnou odpovědnost za rozhodnutí má v ruce fakticky Andrej Babiš. S oblibou tvrdí, že řídí stát jako firmu. Prodloužení kontraktu firmě Pramacom bez výběrového řízení budí velké pochybnosti o tom, jaká je vlastně ochota vlády jít do konfliktu s velkou mezinárodní korporací a volit transparentní řešení reagující na změnu podmínek na trhu komunikačních technologií (přece jen dnešní potřeba datové komunikace se s dobou před deseti, či dokonce dvaceti lety srovnávat nedá), bezpečnostní situaci i zodpovědné vynakládání veřejných peněz.