Evropská vakcína

POLITICKÁ ARÉNA

Evropská vakcína
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Politická aréna

Václav Klaus ml.

Evropská vakcína. Aneb vědecké diskuse ve sněmovně a jinde. Mezitím povyskočil o víkendu zase PES.

Vláda zasedá a zkoumá psa, lidé se snaží žít, ekonomika a státní finance jdou do kytek a „vědecké“ diskuse se odehrávaly ve sněmovně.

Pojďme si říci, co je jasné:

Vláda vůbec netuší, co má dělat. Já jí to nijak nezazlívám – žádná vláda světa to neví.
Ale je jasné, že vládní a mediální představa: jak vláda nějak řídí průběh epidemie populací – nemá žádnou oporu ve skutečnosti.
O víkendu drobně narostly počty nakažených. Možná jsme na prahu třetí vlny, možná jen epidemie dohání svůj přirozený vývoj přibrzděný lockdownem. Je ale jasné, že pokud by vláda řídila epidemii „vědecky“, tak by k ničemu takovému nemohlo nikdy dojít, ne?
Inkubační doba je 2-3-4 dny (to nikdo dosud přesně neřekl), tak je jasné, že drobný nárůst v pátek (a pak v sobotu) nemůže být důsledkem otevření hospod ve čtvrtek – přesto to tak budou mnozí prezentovat.

Španělská chřipka po I. světové válce si připsala asi 30 milionů obětí.

Tato virová pandemie probíhala v letech 1918–1920. Úmrtnost (počet zemřelých z celkové populace) je odhadována na 1 až 5 %, smrtnost (počet zemřelých z nakažených) až 10% . Celkově šlo o jednu z nejsmrtonosnějších epidemií v dějinách lidstva.

Předpokládaný původ této epidemie je v Číně (sic!), nicméně epidemie jako taková vypukla v březnu 1918 v americkém vojenském výcvikovém táboře v Kansasu a odtud se šířila především na fronty a do míst koncentrace vojáků. Tato první vlna byla relativně méně smrtící. Nejničivější byla druhá vlna, která proběhla na podzim a začátkem zimy 1918 a zasáhla větší část světa. Třetí vlna začala v lednu 1919 v Austrálii a na jaře se rozšířila do dalších zemí především v Americe a Evropě. Poslední lokálně více omezená čtvrtá vlna dozněla v dubnu 1920. Virus následně zmutoval a stal se podstatně méně smrtícím.

Zatím je vývoj jak přes kopírák – jen máme mnohem kvalitnější a všeobecnější zdravotnictví – úmrtnost i smrtnost jsou díky bohu menší. Jsme mnohem lépe živení a celkově zdravější než obyvatelstvo po hladových letech války, ovšem tato výhoda je kompenzována totálně odlišnou věkovou strukturou populace – starších a starých lidí máme mnohem více.

Drobná zakazující opatření mají na průběh epidemie takřka nulový vliv. Žáci chodí do školy ob týden, nesmí se lyžovat na čerstvém vzduchu, v hospodách jsou mezery mezi stoly, zákaz vycházení od 21:00 … Řadu podobných drobných opatření začala vláda uplatňovat již začátkem září a na průběh epidemické vlny populací to nemělo žádný vliv – epidemie po 5. týdnech (a krajských volbách) akcelerovala.
Vliv drakonických opatření – vše je zavřené a nic se nesmí – bezesporu nějaký vliv má. Zatím jsem však neviděl žádnou studii ukazující, jak velký tento vliv je. Zmírní vrchol epidemie o tisíc lidí denně, o deset tisíc? Jaká opatření jsou účinná a jaká ne? Jsou největším rizikem uzavřené nevětrané prostory? Je velkým rizikem klimatizace (pak zavřít obří nákupáky a otevřít drobné provozovny). Šíří se virus zejména ze škol ano/ne? Nikdo evidentně neví, ale všechny vlády světa jsou pod obrovským tlakem nějaké činnosti – tak začnou zakazovat. Je to podobné jako když se děti s vedoucím ztratí v lese, on vůbec neví kudy – ale je pod obrovským tlakem se nějak rozhodnout a někudy se vydat.

Kdyby se podařilo epidemii nějak rychle zlikvidovat, a nečekat až sama zmutuje a odezní, to by bylo príma. Aneb očkování.

U očkování se ale dostáváme přímo do nitra politiky.
Nejde o problém, že vakcíny proti chřipkám se musí každoročně znovu a znovu měnit, dle toho jak viry mutují a většina lidí se tak proti chřipkám neočkuje.
Jde o to, že řada lidí prostě a jednoduše vládě nevěří. Mají pocit, že velké farmaceutické koncerny na extrémně silný tlak vlád léta páně 2020 – něco dodají (a na proočkování celé populace přiměřeně nezchudnou), ale vakcína nebude příliš účinná a může mít řadu vedlejších účinků. A u tohoto pocitu nejde o vědu. Já ho mám taky, respektive rozhodně nechci být mezi první vlnou očkovaných – ať je pokusným králíkem někdo jiný. Než se teď rozčílíte, jaký jsem zlý člověk – dle všech průzkumů dost podobně uvažuje většina našich občanů (hloupých i chytrých, zlých i hodných, bohatých i chudých) a očkovat se nechce nechat.

Zajímavé je taky, v souboji vědců s tmáři a dezinformátory, že čínská vakcína je špatná (ta je komunistická), ruská je taky špatná (to je snad jasný) a americká taky nic moc (tu ještě částečně dělal Donald Trump, ne?) – výborná je evropská vakcína!!
To mě trochu děsí. Já si myslím, že auta dělají nejlepší Němci, stíhačky Rusové, jízdní kola Italové, elektroniku Japonci a Číňani, voňavky Francouzi, pivo Češi, steaky Argentinci a hamburgery Američani a tak dále. Tak bych rád věděl – která z těch 4 vakcín je nejlepší a nejúčinnější na základě vědeckých dat. Nebo že jsou všechny úplně stejné. Tu nejlepší by měla Česká republika kupovat (ještě je bezesporu faktor cena).
Protože třeba evropská migrační politika je devastační pro naší populaci. Evropská dluhová politika je devastační pro naší populaci. Evropská zelená ekonomika je devastační pro naše hospodářství. Tak si automaticky myslet, že evropská vakcína je o parník celosvětově nejlepší – já se omlouvám, mě to prostě nejde.

A celý pátek se ve sněmovně bojovalo o dobrovolnost očkování. Vláda tedy jaksi ústně o dobrovolnosti hovoří, ale zároveň někteří její členové a přidružení vládní činitelé a poslanci vyhrožují dělením obyvatel na dvě skupiny. Skupina, co se nenechá očkovat, bude mít menší občanská práva a svobody. Snaha zaručit nediskriminaci neočkovaných – byla podstatou pozměňovacího návrhu poslankyně Maříkové a byla bohužel poražena o jeden hlas. Koalice „dělení obyvatel na dvě kvalitativní skupiny“ byla tentokrát ANO+ČSSD+TOP09+jeden Pirát – někteří z demobloku si vytáhli karty a nehlasovali.

Vakcinace musí být dobrovolná a vláda nesmí dělit obyvatele na dvě skupiny s různými ústavními právy, tedy de facto si vakcinaci vynucovat!!