Starostové si stěžují: Koncepce vnějšího okruhu je 60 let stará
spor o pražský okruh
Působí to jako předem prohraný boj, ale řada starostů městských částí a středočeských obcí stále bojuje proti plánované variantě vnějšího okruhu Prahy, ten podle nich nerespektuje hlukové limity a bude mít dopad na přibližně 55 tisíc obyvatel. Chystaná varianta je podle nich dědictvím 60. let, kdy byla Praha značně menší. „Povinností nás starostů je hájit zájmy našich občanů,“ uvedl pro Echo24 starosta obce Radonice Stanislav Němec.
Iniciativa Starostové pro okruh tak lobbuje za posunutí okruhu do méně zastavěné oblasti. „V naší iniciativě je 9 městských částí a 4 obce, takže nás nelze označovat úplně za extrémisty,“ uvedl pro Echo24 Němec. Nová varianta by ale zabrala dvakrát více cenné půdy. Vyplývá to z materiálu Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR).
Podle současného pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra je tak reálná pouze chystaná varianta. „Fakta, která jsme již prověřili, ukazují, že reálná je pouze varianta v platné územně plánovací dokumentaci. Pro hovoří jak shodnost s územními plány, velikost záboru a další,“ uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Chystaná varianta se však nelíbí obcím, které by její realizací trpěly nejvíce. „Naplánovaná trasa má vést zastavěným územím, kde už v současnosti jsou překračované hygienické limity. V obci Radonice jsme si v posledních pěti letech nechali dělat dvě různé hlukové studie, které ukazují, že už teď je to území zatížené hlukem přes hygienické hlukové limity. Obdobná situace je i v dalších obcích či městských částech,“ uvedl pro Echo24 Stanislav Němec. „Navrhovaná koncepce je nějakých 60 nebo 55 let stará varianta, plánovaná v době, kdy Praha byla někde jinde,“ dodal.
V případě varianty, která je plánována již řadu let, není v souladu s územním plánem trasa pouze na dvou místech. Jde o středočeské Přezletice a Radonice. Tady jsou však pozemky v takzvané územní rezervě a jsou vyhrazeny pro stavbu silnice. Obce by své plány pouze změnily.
Ve druhé variantě by v Praze měla územní plán v souladu se stavbou pouze městská část Nupaky a ve středních Čechách Říčany a Kněževes. Naopak změnit by jej musely například městské části na jihovýchodním okraji Prahy a obce na sever od Prahy, a to středočeské Úholičky, Tursko, Líbeznice nebo Brandýs nad Labem. Další zhruba desítka obcí by jej musela změnit v části mezi D1 a D11.
Starostové pro okruh v tom však nevidí zásadní problém. „Podle některých odborníků je trasa sice o nějakých 12 kilometrů delší, což podle mě u takové stavby okolo miliónového města nic neznamená, ale nemísila by tranzitní a místní dopravu. Varianta by také byla podle nich ve finále lacinější, protože by nemusela obsahovat tolik tunelů a mostů a především by šla méně zastavěným územím,“ uvedl Němec.
Chceme, aby se s námi někdo o okruhu relevantně bavil, říkají starostové
Delší varianta okruhu není zanesena vedle územních plánů obcí ani do Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, upozornil šéf krajského zastupitelského klubu STAN Věslav Michalik. „Pouštěli bychom se do varianty, která by nás vrátila o desítky let zpátky a výstavbu okruhu výrazně oddálila,“ doplnil. Starosta Úval Petr Borecký (STAN) varoval, že případné rozhodnutí o rozpracování delší trasy by na několik let pohřbilo připravenou východní variantu okruhu i plánovanou přeložku silnice číslo 12, která má ulehčit obcím i městským částem na této trase.
Stanislav Němec si však nemyslí, že by muselo jít o zásadní zdržení: „To je otázka, protože ty stavby v projektové přípravě nijak extra rozjeté nejsou a určitě bude pokračovat odpor obcí, protože ve finále to bude znamenat nějaké žaloby, řadu let dohadování a vyvlastňování, takže není nabíledni, že by chystaná varianta měla být rychlejší. I kdyby to ale byla pravda, tak pro stavbu, která se dělá na staletí a změní tvář celého okolí Prahy, tak přece není argument, jestli bude o rok dříve.“
Starostové si rovněž stěžují na neochotu komunikace ŘSD a státu. „Po našem naléhání občas proběhne nějaká schůzka, kde nás pouze postaví před hotovu věc a tím to končí. Ministr Ťok nám před dvěma lety sliboval, že vytvoříme pracovní skupinu, ale samozřejmě se nestalo vůbec nic, Andrej Babiš to samé. My neříkáme, že ta námi navrhovaná regionální varianta je samospasitelná a lepší, ale chtěli bychom, aby je někdo skutečně relevantním způsobem porovnal,“ uvedl Němec.
„Naše ambice je, aby se to řešilo bez předpojatosti, technicky a se zřetelem na minimalizaci těch dopadů, které jsou. Aby někdo bral v úvahu argumenty, které jsou relevantní – technické, počty aut, emise, hluk, počty obyvatel. Počet lidí dotčených připravovanou variantou je asi 55 tisíc lidí. Samozřejmě víme, že i ta odsunutá varianta by měla určitý dopad, ale vždy jde na míru toho dopadu na určitý počet lidí. Prosazovaná varianta zkrátka dopadá na největší počet lidí,“ říká Němec.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Proti výstavbě dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.