Podoba s Čapím hnízdem. V dotačním podvodu na Hluboké padly zatím podmínky
Evropské dotace
Případ podezřelé manipulace s 50milionovou dotací na stavbu luxusního wellness centra v Hluboké nad Vltavou se podobá kauze Čapího hnízda premiéra Andreje Babiše. Zatímco u předsedy vlády zatím není jasné, zda podá státní zástupce obžalobu, tak v druhém případě už budějovický krajský soud uložil nepravomocně třem aktérům z pěti podmíněné tresty. Podnikatelům přitom hrozil trest odnětí svobody až ve výši 10 let za poškození finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu.
Tři aktéři kauzy Miroslav Skořepa, Vladimír Hlavatý a Pavel Drmota dostali od Krajského soudu v Českých Budějovicích podmínečné tresty s odkladem na pět let. K vysokým trestům soud nepřistoupil kvůli tomu, že se neprokázalo, že by se trojice podnikatelů v tomto případě obohatila nebo z něho profitovala. „Jejich motivem bylo urychlit stavbu. U dvou zproštěných obžaloby se neprokázal úmysl někoho podvést,“ uvedl předseda senátu Ondřej Círek.
Přesto obžalovaní měli podle soudce jednoznačně zajišťovat zkreslené a nepravdivé faktury, zprávy a protokoly o stavbě Relaxačního a regeneračního centra. „Navozovali zdání, že se stavba staví podle staré projektové dokumentace,“ uvedl Círek k tomu, že trojice předkládala dokumentaci tak, aby odpovídala žádosti o dotaci.
Podnikatelé dotaci získali na společnost Kardiocentrum Vysočina CZA, kterou vedl Skořepa spolu s Hlavatým. Celý projekt začal být podezřelý zejména tím, že se stavělo podle jiných plánů. Skelet budovy zůstal zachován, ale došlo ke změně v založení stavby a vnitřním úpravám. „Od začátku se stavělo načerno,“ uvedl k rozsudku soudce Ondřej Círek.
Z celkové 140milionové dotace se podnikatelům podařilo získat pouze 50 milionů. Po šesti letech od poskytnutí dotace úřad vyplácení zastavil, protože měl pochybnosti o celé stavbě. „Administrace projektu byla pozastavena dne 23. dubna 2014,“ uvedla v únoru minulého roku pro Echo24 Tereza Marková z úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. Dotace ve výší 50 milionů korun pak byla z větší části tvořena evropskými penězi a zbytek byl poskytnut z národních zdrojů.
Aktéři Čapího hnízda čekají na rozhodnutí
Dotační podvod z Hluboké nad Vltavou se pak nápadně podobá sledované kauze premiéra Andreje Babiše. Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert, jehož akcie nakonec podle přijatého zákona premiér vložil do svěřenských fondů.
Majitel Agrofertu Andrej Babiš jakékoliv spojení s Čapím hnízdem vždy odmítal, i když později uvedl, že „je to ten nejlepší projekt, který jsem kdy vymyslel“.
Zatímco u dotačního podvodu v Hluboké nad Vltavou případ dospěl k soudu, v případě Čapího hnízda však není jasné, zda k němu vůbec dojde. Babiš a jeho rodina přitom stejně jako v případě Hlavatého a Skořepy čelí obvinění z možného dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Policie už v dubnu navrhla všechny aktéry obžalovat.
Kauzu má nyní na stole městský státní žalobce Martin Erazím. Do případu Čapího hnízda ale může zasáhnout i nejvyšší státní zástupce Zeman. Například v případě, že by se Městské státní zastupitelství v Praze rozhodlo zrušit trestní stíhání v kauze obviněných, může trestní stíhání obnovit.
„Obecně platí, že státní zástupce je povinen každé usnesení o zastavení trestního stíhání předložit Nejvyššímu státnímu zastupitelství k přezkumu. V prvé řadě je nutné, aby se jednalo o konečné a pravomocné rozhodnutí. Potom podle trestního řádu nejvyšší státní zástupce taková rozhodnutí přezkoumá a může využít svého kasačního oprávnění a nezákonné usnesení zrušit,“ uvedl pro Echo24 mluvčí už dříve mluví NSZ Petr Malý.