2 komentář

Česká štědrost sílí víc než životní úroveň

Témata:

Zítra je Štědrý večer. Pro mnohé nejkrásnější a nejdůležitější svátek roku. Svátek, kdy obdarováváme své bližní. Darovat je krásné. Dobrou zprávou je, že to děláme stále intenzivněji. Nejen vůči svým nejbližším, ale i vůči těm, o nichž jsme přesvědčeni, že naše dary potřebují. Pomůžou jim, udělají radost, přispějí na dobrou věc, projekt nebo myšlenku.

Nadace Via si nechala na základě dat ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství zpracovat analýzu, jak se vyvíjí v Česku dobročinnost. O darované částky je možné si snížit daně, takže právě daňová přiznání dávají dobrý přehled, jak na tom jsme. Ochota darovat v Česku stoupá. A stoupá rychleji než prosperita. Už od roku 2000 roste rychleji než platy i výkon ekonomiky. A to za sebou v posledních letech máme rekordně rychlý růst platů i ekonomického výkonu země. Poslední data jsou z roku 2017, protože za rok 2018 ještě nejsou zpracována všechna daňová přiznání.

Každý z dárců věnoval v průměru 13 390 korun. Když to přepočteme na obyvatele, dal každý obyvatel České republiky 213 korun za rok. V Praze to byl se 400 korunami téměř dvojnásobek celostátního průměru. Skutečné dary budou ale podle analýzy pro Nadaci Via výrazně vyšší. Jen se nedají v daňových přiznáních dohledat. „Zatímco převážná většina firemních darů se promítá do daňových přiznání, domníváme se, že celkové dárcovství fyzických osob představuje minimálně dvojnásobek toho, co ukazují daňová přiznání,“ odhaduje Zdeněk Mihalco, ředitel Nadace Via pro Novinky.cz. „Není totiž možné uplatnit si daňově anonymní dary do pokladniček veřejných sbírek, dárcovské SMS či kostelní sbírky. Své dary si nemohou uplatnit ani dárci, kteří v ročním souhrnu darují méně než tisíc korun. Část svých darů si nemohou uplatnit ani ti štědří dárci, kteří darují částky větší než 15 procent jejich daňového základu.“

Ochota dávat roste od zmíněného roku nepřetržitě s jedinou výjimkou roku finanční krize 2008. „Pokud k dárcovství fyzických osob ve výši 2,26 miliardy korun přičteme i odhad anonymních darů a odhad darů lidí, kteří své dary neuplatňují, pak se domníváme, že v roce 2017 darovali lidé v Česku částku 4,5 miliardy korun. Celkové soukromé dárcovství u nás tak dosáhlo částky 8,5 miliardy korun,“ uvádí Nadace Via. Z analýzy Darujeme.cz, což je platforma pro on-line dárcovství Nadace Via, vyplývá, že Češky nejčastěji podporují nemocné, matky a děti z azylových domů, seniory a lidi bez domova. Naopak čeští muži nejčastěji přispívají na pomoc neziskových organizací v rozvojových zemích, na zdraví, vzdělání a výzkum a protikorupční aktivity.

Je to čím dál lepší. Ve srovnání s jinými máme ale stále dobročinnost méně v krvi. Podle celosvětového srovnání CAF World Giving Index 2018, který zjišťoval ochotu darovat velkým průzkumem ve 146 zemích světa, nějakým způsobem přispívá na dobročinnost 22 procent Čechů. Do této kategorie se počítá jak finanční dar, tak dobrovolnická pomoc. Na poměry vyspělého světa, ale i řady chudých rozvojových zemí je to hodně podprůměrné skóre. S velkým náskokem jsou před námi především Spojené státy, kde na dobročinnost přispívá 58 procent lidí, Americe patří čtvrté místo na světě.

V Evropě nejvíc dávají Irové s 56, Britové s 55 a Nizozemci s 51 procenty obyvatel přispívajících na dobročinnost. V Německu je to 46 procent, ve Francii jen 32 procent. Výrazně méně štědří než země západní Evropy, ale mírně štědřejší než my jsou Maďaři s 23 procenty dárců, Poláci s 26 a Slováci s 28 procenty. Jednou ze zemí, kde jsou lidé vůbec nejméně dobročinní na světě, je Řecko se 17 procenty dárců.

Štědrost přímo nesouvisí s životní úrovní. V řadě chudých zemí Afriky, Latinské Ameriky i Asie dávají lidé víc než ve střední Evropě.

Rostoucí ochota dávat přímo vybízí k dalšímu povzbuzení. Stát by měl vycouvat z podpory veřejně prospěšných věcí a otevřít prostor soukromým dárcům. Prakticky to znamená výrazně omezit dotace pro neziskové organizace, na něž jde ročně ze státního rozpočtu přes 14 miliard korun. Tyto peníze by bylo dobré převést na možnost daňových asignací. Každý, kdo platí daně, by mohl dostat právo nechat z nich přesměrovat nějakou část své oblíbené neziskovce nebo třeba sportovnímu klubu, který se věnuje dětem. Ještě lépe by to fungovalo, kdyby ten odpočet mohl uplatnit i za členy své rodiny, kteří sami nevydělávají a daně neplatí. Za děti nebo manželku bez vlastního příjmu.

Představa, co je to konání dobra, které si zaslouží podporu, se výrazně liší. Přímé asignace jsou vždycky lepší než úředníky a politiky rozdělované dotace. Dobročinnost je a musí být spontánní, ne politicky diktovaná.

 

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více