Po pádu zemřel Ennio Morricone, autor nejznámějších filmových melodií

ÚMRTÍ SKLADATELE

Po pádu zemřel Ennio Morricone, autor nejznámějších filmových melodií 2
Panorama

Echo24

Ve věku 91 let zemřel italský hudební skladatel Ennio Morricone, informují dnes italská média. Svými melodiemi doprovodil Morricone více než 500 filmů a seriálů, například legendární snímek Tenkrát na Západě. Slavný skladatel podle deníku Corriere della Sera zemřel v noci na dnešek na římské klinice na následky pádu.

Morricone si už v neděli napsal vlastní nekrolog, který v úterý vyjde ve všech hlavních italských denících. „Já, Ennio Morricone, jsem zemřel. Oznamuji svou smrt všem svým přátelům, kteří mi vždy byli nablízku i těm, které jsem nějakou dobu neviděl. Je těžké je všechny jmenovat,“ píše Morricone v úvodu nekrologu. „Chtěl bych nicméně speciálně zmínit Peppuccia a Robertu, přátele, kteří mi byli nablízku v posledních dnech života. Je jen jediný důvod, proč jsem se rozhodl s vámi všemi rozloučit tímto způsobem a proč jsem se rozhodl pro soukromý pohřeb: Nechci obtěžovat,“ dodal zesnulý skladatel.

V nekrologu se pak loučí i se svými sestrami a jejich rodinami, se svými dětmi i vnoučaty. „Doufám, že ví, jak moc jsem je miloval,“ píše o nich. Na závěr dává poslední sbohem své manželce Marii a zmiňuje „neuvěřitelnou lásku“, která je vždy držela dohromady.

Morricone byl jednou z největších osobností filmové hudby všech dob. I přes svůj vysoký věk neúnavně jezdil po světě a vyprodával velké haly. Po pěti nominacích na Oscara získal cenu americké filmové akademie až v roce 2016, a to za hudbu ke snímku Quentina Tarantina Osm hrozných. Přitom Oscara za celoživotní dílo získal paradoxně už v roce 2007, kromě toho i tři ceny Grammy a tři Zlaté glóby. Českým divákům se Morricone zapsal do paměti i díky melodiím k seriálům Chobotnice a Marco Polo.

Do České republiky naposledy zavítal v lednu loňského roku v Praze. Tehdy si koncertem v O2 Aréně připomínal své 90. narozeniny.

Každý přirozený zvuk je hudba, říkával Ennio Morricone

Z teskných tónů harmoniky v ikonickém westernu Tenkrát na Západě se stal asi nejslavnější hudební motiv v historii filmu. Jeho autorem je Ennio Morricone, jedna z největších osobností filmové hudby všech dob.

„Nejdůležitější pro mě vždy byla metoda, přesnost a samozřejmě láska, tím jsem se vždy řídil,“ prohlásil Morricone v prosinci 2010 v Praze, když v hostivařských studiích natáčel s ČNSO hudbu k italskému filmu Jako delfín od režiséra Stefana Realiho.

Jeho nejslavnější hudba k filmu Tenkrát na Západě (1968) ve spolupráci s režisérem Sergiem Leonem „viditelně“ vstupuje do děje. Morricone jednotlivým postavám přiřkl určitý hudební motiv. Jak se spirála děje stupňuje, motivy se opakují a vyvolávají mrazení i atypickými nástroji – krom palčivé harmoniky je to třeba dramaticky rozdrnkané banjo evokující dusot koňských kopyt.

Použil tam i zcela neobvyklé zvuky, jako je třeba vrzání vodního čerpadla, v souladu s Morriconeho teorií, že každý přirozeně vytvořený zvuk je hudba.

S Leonem spolupracovali i na dalších filmech, třeba slavné trilogii Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966), kde se v roli osamělého „muže beze jména“ představil mladý Clint Eastwood. Morriconeho spojení harmoniky, zvonů a kytar, které ovlivnilo další westernové tvůrce, se časem stalo znakem žánru.

Působivým doprovodem podbarvil Morricone snímky dalších žánrů mnoha režisérů, například Briana de Palmy (Neúplatní), Romana Polanského (48 hodin v Paříži), Franca Zeffirelliho (Hamlet), Giuseppeho Tornatoreho (Malena), Olivera Stonea (U-Turn) či Adriana Lynea (Lolita). Morricone byl také dvorním skladatelem Piera Paola Pasoliniho. Jedna z jeho starších nahrávek se objevuje i ve snímku Quentina Tarantina Kill Bill.

Římský rodák (10. listopadu 1928) a absolvent tamní konzervatoře Svaté Cecílie, který hrál na trubku v jazzové kapele, začal psát filmovou hudbu na začátku 60. let.

Začínal doprovodem k lehkým komediím a béčkovým filmům, posléze ale už pracoval pro Ettore Scolu či Bernarda Bertolucciho. Průlomem se staly až nahrávky pro Leoneho. Hudební chameleón Morricone se zabýval i symfonickou a komorní hudbou, je mimo jiné autorem chórové skladby k 11. září 2001.

Skladatel, který celý život odmítal nabídky na přestěhování do Hollywoodu a nikdy se nenaučil anglicky, byl od roku 1956 ženatý. S manželkou Mariou vychovali čtyři děti. Syn Andrea se zcela „potatil“ – stal se rovněž skladatelem filmové hudby a dirigentem.

Naposledy vystoupil Morricone v Praze loni v lednu, předtím to bylo v červenci 2018, a to v roli dirigenta na festivalu Prague Proms s ČSNO. S tímto tělesem spolupracoval přes deset let, do Prahy se pravidelně vracel.