Madridská konference o klimatu zkrachovala. Aktivisté jsou zklamaní
Boj s klimatem
AKTUALIZOVÁNO
1
Dvoutýdenní konference OSN o změnách klimatu v Madridu dnes skončila bez shody o základních problémech, přestože jednání se neplánovaně protáhlo o téměř dva dny. Napsala to agentura DPA. Nepodařilo se překonat zejména rozpory okolo trhu s emisními povolenkami, debata byla odložena na příští rok. Zklamání vyjádřil generální tajemník OSN i mezinárodní ekologické organizace.
Mnohé z téměř dvou set účastnických delegací dospěly k závěru, že absence dohody je lepší než špatný kompromis. Účastníci konference schválili „krotké“ prohlášení, v němž podle agentury Reuters obecně vyzvali státy k vyšším ambicím při omezování emisí skleníkových plynů a k pomoci chudým zemím strádajícím v důsledku klimatických změn.
Podle účastníků konference bylo jednání maratonské a nejkomplikovanější za posledních 25 let. Po dvou týdnech diskusí ale problém globálních trhů s emisemi zůstává otevřený, silné rozpory na poslední chvíli způsobily, že rozhodnutí se odkládá o rok na konferenci v Glasgowě. Podle názoru ekologů bude tento summit rozhodující.
Evropské i některé další státy daly najevo, že absence shody o režimu emisních povolenek je lepší, než řešení, které by ohrozilo fungování stávajících mechanismů. Do čela odporu proti zesílení závazků při ochraně životního prostředí se postavily Spojené státy, Čína, Brazílie, Austrálie a Saúdská Arábie, uvádí Reuters. Brazílie a Austrálie v debatě o povolenkách hájily podle agentur svá stanoviska nejaktivněji.
Rozhořčení vyvolala zejména Austrálie, která žádala možnost zahrnout své staré emisní povolenky do budoucích výpočtů svých emisí. Austrálie využívá ve velkém k výrobě energie uhlí a patří k největším znečišťovatelům na světě na jednoho obyvatele.
Ohlasy ochránců životního prostředí na velmi omezené závěry madridské konference byly okamžité a neúprosné. „Pařížská klimatická dohoda se stává obětí hrstky mocných uhlíkových ekonomik, které ale stojí na špatné straně boje,“ prohlásila Jennifer Morganová, výkonná ředitelka organizace Greenpeace. Podle Helen Mountfordové ze Světového ústavu zdrojů (WRI) jednání ukázalo, „jak odtržení jsou politici od naléhavých poznatků vědy a požadavků svých občanů v ulicích“.
„Miliony lidí po celém světě nesou následky klimatických změn. Popření tohoto faktu mohou někteří označovat za zločin proti lidskosti,“ prohlásil na konferenci Ian Fry, delegát tichomořského ostrovního státu Tuvalu.
Nespokojenost s výsledkem madridské konference dal najevo i generální tajemník OSN António Guterres. „Mezinárodní společenství propáslo významnou příležitost, jak prokázat větší ambice a dojednat, zvládnout a financovat boj s klimatickou krizí,“ uvedl dnes v prohlášení. „Nesmíme to vzdát,“ zdůraznil.
Guterres ujistil mezinárodní veřejnost, že OSN je odhodlána „pracovat na tom, aby se rok 2020 stal obdobím, v němž se všechny státy světa zavážou naplnit očekávání vědců v otázce uhlíkové neutrality“.
Podle Jana Freidingera z Greenpeace ČR konference skončila fiaskem. „Především uhlíkově intenzivní státy a jejich lídři stále preferují zájmy fosilního průmyslu před ochranou planety zajištěním důstojných podmínek pro život příštím generacím. O to důležitější bude debata příští rok ve Skotsku, podle mne poslední šance, kterou celý svět má, aby se nejen dohodl jak na obchodování s emisemi, tak i na dalším omezení vypouštění skleníkových plynů tak, jak (země) slíbily v Paříži,“ uvedl.
Edvard Sequens, energetický konzultant ze sdružení Calla, poznamenal, že se od konference v Madridu nečekaly průlomové dohody. „Přesto není vůbec dobrým znamením pro budoucnost všech plytkost jejích závěrů. Před vládami jednotlivých zemí včetně české tak stojí nesnadný úkol, jak dohody výrazně posunout před jednáním v Glasgowě. Mimo to pak v Česku musíme začít pracovat na naplnění evropského závazku klimatické neutrality,“ napsal. Na záměru dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 se v týdnu dohodly členské státy Evropské unie.
Jedním ze schválených dokumentů je výzva nazvaná „Chilská a madridská výzva k činům“. Požaduje, aby státy zpřísnily své závazky pro objem emisí skleníkových plynů tak, aby byly naplněny cíle pařížské klimatické konference z roku 2015. Do konce století by se podle nich teplota na Zemi neměla zvýšit o víc než 1,5 stupně Celsia. Při zachování dosavadního trendu by se totiž teplota mohla zvýšit o tři až čtyř stupně.
