Možná dnes, možná zítra

Možná dnes, možná zítra
Obavy z nevypočitatelnosti Ruska a z toho, že nebude mít nikdy dost, jsou naprosto oprávněné, píše Dalibor Balšínek. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Dalibor Balšínek
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Vývoj na Ukrajině, tedy zda a v jaké míře se stane cílem agrese Ruska, je nepředvídatelný. Americkými tajnými službami ohlášený termín invaze z minulého týdne se nepotvrdil, nyní mluví o tom, že může nastat kdykoli. Zatím je jisté, že začala informační válka, jejímž smyslem je zaměnit příčinu s následkem. Je také zřejmé, že Rusko k útoku na území svrchované Ukrajiny využije jakoukoli záminku, i kdyby měla být vymyšlená. Záminkou nebude mít smysl se zabývat.

Putinovo Rusko chce získat kontrolu nad Ukrajinou a udržet ji ve sféře svého vlivu. Jde jen o to, co Západ Putinovi dovolí a jak hodně se shodne na společném postupu a síle odvety. Obavy z nevypočitatelnosti Ruska a z toho, že nikdy nebude mít dost, jsou naprosto oprávněné.

 

Pokud Rusové požadují vrátit uspořádání světa před rok 1999, tedy do doby před vstupem České republiky, Polska a Maďarska do NATO, je nutná maximální obezřetnost a pevnost v postoji Rusku neustupovat. Je to podobné, jako když s podaným prstem přijdete o celou ruku. Rusko je navzdory své územní velikosti ekonomicky slabý stát, jeho HDP je na úrovni Itálie, ale jediné, čím děsí, je vojenská síla, která je pořád po Americe druhá největší na světě.

Nekompromisní ekonomické sankce by ale Rusko mohly srazit na kolena, Evropa by se třeba bez ruského plynu obešla, i když by za to také tvrdě zaplatila. Česká republika má na současný vývoj na Východě pramalý vliv, avšak nemůže s ohledem na své historické zkušenosti odkývat poraženecký kompromis, protože bychom zase měli Rusko za humny.

I v tomto vydání se dění na ukrajinsko-ruské hranici obšírně věnujeme, jednak popisem událostí posledních dní, konstrukcí ekonomických sankcí, které by na Rusko mohly platit, a také v Salonu, kam jsme pozvali exulanty z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Ve sledování budeme pokračovat i v příštím vydání, v němž vám přineseme další Salon věnovaný krizi, který jsme přichystali v Knihovně Václava Havla. Účast přislíbil bezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar, ředitel Knihovny a bývalý velvyslanec v USA Michael Žantovský, někdejší poradce ukrajinské vlády a bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl. Tématem budou právě zájmy Západu na Ukrajině.

 

×

Podobné články