Hygienici se s fotbalovou reprezentací dopustili úplného nesmyslu, říká šéf nemocnice Motol
ECHOPRIME
V České republice se zavíráním tříd a škol pomalu vracíme k poměrům z jara. A podobně i velké televize opět vrší statistiky o počtu pozitivně testovaných a akumulovaných číslech lidí s koronavirem. Mezi nejhlasitější oponenty těchto nálad patří ředitel nemocnice v pražském Motole Miloslav Ludvík. Zformuloval tři otázky, po jejichž zodpovězení bychom prý ihned měli jasno, zda je nevyhnutelné masivní testování bezpříznakových a zda bychom se obešli bez karantén pro lidi s negativními výsledky, bez zavírání škol i firem. Ludvík se současně uchází o křeslo v Senátu za ČSSD a s podporou ANO - nepochybně zajímavá pozice pro kritika vládní linie v boji s čínským virem.
Je září, zažíváme jakési déjà vu. Jsme už v druhé vlně?
Ten slovník nemám moc rád - první, druhá, desátá vlna. Ale když už bych ho měl přijmout, tak jsme zřejmě někde mezi koncem první a začátkem druhé vlny. Virus tu je od jara pořád, byl tu po celou dobu i v létě. Důvod, proč se nám teď objevuje a ještě objeví mnohem víc infikovaných, je ten, že se víc testuje. Což se rozjelo aférou kolem pražského klubu Techtle Mechtle, populární kauza to byla. Načež do karantény spadl národní tým ve fotbale, kde se hygienici dopustili úplného nesmyslu: dva nakažení maséři, všichni ostatní negativní - a oni celý tým pošlou do karantény? Všechno mladí kluci, trénovaní. No a čím víc takto chytlavých kauz, tím víc lidí se chce testovat. Sněhová koule se nabaluje, takže při více a více testech s velkou slávou odhalíme, že na jednoho pozitivně testovaného běhá po republice tak deset dalších, kteří o tom nevědí. Španělsko šlo stejnou cestou, ale nově duplo na brzdu a začalo testy limitovat. Španělé asi budou testovat jen lidi s klinickými příznaky. To, co se u nás mimochodem dělalo na jaře taky.
Máte obavy, kam teď na podzim to zavírání škol a firem může vést?
To mám. Nemyslím si ovšem, že by vláda chtěla sešlápnout brzdu stejně prudce jako na jaře. Oni vědí, co se děje se společností, s ekonomikou. Nejhorší je sociální distance, ta republiku likviduje strašně. My si možná ještě plně neuvědomujeme, jak hrozivá je pro nás likvidace turistického ruchu. Cizinci v republice ročně nechají 180 miliard. Češi utratí v cizině za dovolené asi 80 miliard. Tak vzniká stomiliardový deficit, ať děláte, co děláte. Na turistický ruch je navázáno velké množství profesí. Stejným způsobem se likviduje kultura, ale hrozně. A sport. Předevčírem jsem se díval na fotbal bez diváků, nebyl jsem schopen utkání dokoukat. A to hráli kluci skvěle. Ovšem prázdný stadion… ne, to se nedá. Odmítám rezignovat na náš evropský způsob života, měli bychom za něj všichni bojovat.
Jak?
My jsme si pořád neudělali tři domácí úkoly. Kdyby se někdo vybavený tou možností to zjistit pokusil najít odpověď na tři otázky, dostaneme se dál. Zaprvé: Kolik bezpříznakových nakazilo někoho tak, že se z něj stal příznakový, tak, že onemocněl? Druhá otázka: Kolik lidí, kteří byli negativně vytřeni a šli do karantény, jich během karantény skutečně onemocnělo? Zatřetí: Kolik dětí nakazilo své rodiče? Všechny tři odpovědi by z dat u nás shromažďovaných šlo sestavit, ale nikdo odpověď nehledá. Což je škoda. Protože pokud například zjistíme, že ti bezpříznakoví nakazili jen minimální množství lidí tak, aby z nich byli nemocní, tak se na testování bezpříznakových můžeme s klidem vykašlat. Protože je k ničemu, a mimochodem stojí ohromné peníze. Piráti měli v parlamentu požadavek na 30 tisíc testů denně. Dnes jsme na necelé polovině. Třicet tisíc testů je 53 milionů korun denně, což je 19 miliard za rok. Podstatná část testů by se pak dělat nemusela.
Celý rozhovor si můžete přečíst už nyní na EchoPrime nebo v Týdeníku Echo ve čtvrtek na stáncích. Předplatné získáte zde.