1 KOMENTÁŘ

Nejtěžší rozhodnutí v Babišově historii

Témata:

Ve středu oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že obdrželo od vyšetřovatele návrh obžalovat premiéra Andreje Babiše a jeho příbuzné či podřízené v kauze Čapí hnízdo. Ve čtvrtek oznámil svou rezignaci ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a Babiš označil za jeho nástupkyni Marii Benešovou. Výměna ministra spravedlnosti je poslední nástroj, který premiérovi zbývá, pokud chce zastavit soudní proces. Nikdo se ho však nemůže zeptat, jak ministerskou rošádu myslel, protože odjel na Velikonoce a přestal komunikovat. Jisté je zatím jedno: Babiš stojí před nejtěžším rozhodnutím své politické historie.

Srovnávat politiky napříč Evropou umožňuje nastavit více či méně vhodná měřítka pro jejich hodnocení. Německá televize ZDF se o to ve středu pokusila a přirovnala Babiše k tak odlišným figurám, jakými jsou maďarský premiér Viktor Orbán a šéf rumunských sociálních demokratů Liviu Dragnea. Jejich společným jmenovatelem mělo být zneužívání dotací a tolerance ze strany vedení celoevropských stran. Pro Babišův postoj v případu Čapí hnízdo ovšem existuje mnohem vhodnější reference, konkrétně turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

Také on se dostal do nemilých potíží, protože koncem března jeho strana AKP prohrála první důležité volby ve své historii. Pětadvacet let vládla devítimilionovému Istanbulu, teď však její kandidát prohrál o necelých dvacet tisíc hlasů s vůdcem opozice. Erdoğan a jeho lidé okamžitě začali volby z různých důvodů zpochybňovat. Prý docházelo k volebním podvodům, proto si také třikrát po sobě u hlavní volební komise vyžádali, ať se přepočtou hlasy. Když se původní bilance potvrdila, přišla AKP s tvrzením, že výsledky zfalšovali agenti teroristické organizace FETÖ. Volební komise by měla volby zrušit a vyhlásit nové v nejbližším termínu.

Prezident Erdoğan může volební komisi přikázat, ať poslechne žádost jeho strany, zatím se však pro to nerozhodl. Stojí totiž před dvěma špatnými možnostmi. Může připustit, že se primátorem stane opoziční kandidát Ekrem İmamoğlu, a tím otevřít konkurenci prostor pro další vítězství, které bude tím pravděpodobnější, čím se bude zhoršovat ekonomická situace a prohlubovat nezaměstnanost. Anebo nechá volby zrušit, a tím dá Turkům i mezinárodní veřejnosti najevo, že demokracii akceptuje pouze v případech, kdy posiluje jeho moc. Tím ovšem může odradit cizí investory, což dále prohloubí ekonomické potíže a přiblíží jeho politický pád. Erdoğan naposledy prohlásil, že důležitější než nějaké volby je návrat blahobytu, o který se on snaží především, ovšem volební komise zatím o žádosti AKP nerozhodla.

Možnosti tu jsou

Také Babiš má dvě špatné možnosti. Může akceptovat, že bude i s rodinou před soudem čelit žalobě za podvod a že ho ještě do voleb čeká rozsudek první instance. Ten může dát žalobě za pravdu, a tím způsobit pád vlády, protože ČSSD v takovém případě z vládní koalice vystoupí. Pak ztratí část příznivců ANO s Babišem trpělivost, i když bude po erdoğanovsku donekonečna opakovat, že jde o spiknutí, komplot a politický proces.

Anebo se může pokusit zastavit státní zástupce, aby žalobu podali. O tom, jak vážně promýšlí tuto variantu, svědčí výměna ministra spravedlnosti s načasováním den po publikaci policejního doporučení žalovat premiéra a zároveň den před Velikonocemi, aby měla veřejnost čas zvyknout si na tento skandální krok. Nová ministryně Benešová nastupuje až 30. dubna, a žádného státního zástupce tedy ani nemohla odvolat. Státní zástupci od nejvyššího Pavla Zemana až po výkonného zástupce v dotační kauze Jaroslava Šarocha však už dnes vědí, že také jejich kariéra je v ohrožení. Sociální demokraté zase tuší, že svou podporou vlády premiéra Babiše přispěli k ohrožení právního státu, zatím se však tváří, že o nic nejde. Nedají všichni přednost vyhlídkám na klidný konec kariéry či důchod před zničujícím konfliktem s premiérem?

Dosud není jisté, jestli premiér Babiš opravdu použije i ty nejtvrdší dostupné prostředky, aby se zachránil před procesem, tedy jestli hned na začátku nechá odvolat nejvyššího zástupce Zemana. Takový krok by bylo možné považovat za přímý útok na právní stát, tedy za největší ohrožení polistopadového režimu za třicet let. Důsledkem pak může být stejná mezinárodní ostrakizace, jíž se obává prezident Erdoğan, když váhá zrušit prohrané volby v Istanbulu, a vyhlídka na politický pád v historicky krátké době. Konec premiéra Babiše mohou oddálit hlasy SPD a KSČM, ovšem jen za cenu, že se stane páriem v prostoru evropské politiky a že poškodí stát, kterému vládne.

Zatím premiér zjistil, že jeho nepřímý nátlak na policejní vyšetřovatele neměl efekt, dost možná i z toho důvodu, že nechtěl otevřený konflikt s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Teď se musí rozhodnout, jestli proti státním zástupcům nezasáhne tvrdšími prostředky. Povoláním nové ministryně spravedlnosti dosvědčil, že prostor pro rozhodnutí chce přinejmenším zachovat.  


/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.