Babišova vláda chce protlačit zvýšení daní. Konec pohádky hnutí ANO, zní z opozice

Sněmovna v úterý nedokončila úvodní kolo debaty o vládním daňovém balíčku, takzvaném sazbovém, který především zvyšuje spotřební daně z lihu a tabákových výrobků. Podle předsedy klubu vládního hnutí ANO Jaroslava Faltýnka by se Sněmovna měla k předloze vrátit ve středu. K dalším bodům, například ke zvýšení rodičovského příspěvku, se už poslanci nedostali.

Balíček zvyšuje i zdanění hazardu. Jeho hlavním cílem je omezit dostupnost hlavně cigaret i alkoholu i snížit související nežádoucí společenské dopady. Opoziční poslanci však vládu obviňovali z toho, že spíše chce získat další peníze do rozpočtu. Balíček by měl veřejným rozpočtům přinést podle propočtu ministerstva financí v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.

Česká asociace pojišťoven (ČAP) se obrátila na poslance s výzvou, aby ve vládním daňovém balíčku odmítli změny ve zdanění technických rezerv pojišťoven. Přijetí návrhu by podle asociace mělo vážné negativní dopady na klienty, na stabilitu sektoru i na jeho budoucí vývoj. Daňovým balíčkem, který hlavně zvyšuje spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, se v prvním čtení zabývají poslanci. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) návrh naproti tomu hájí.

Vládní daňový balíček zvyšuje od ledna asi o desetinu spotřební daně z cigaret a tabáku a o 13 procent spotřební daň z lihu. Sazba daně u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her by měla vzrůst z 23 na 25 procent, u loterií, bing a živých her z 23 procent na 30 procent. Z výher nad 100 000 korun by se zároveň nově odváděla 15procentní srážková daň.

Nově by podle vládního návrhu měly být daňově uznatelné i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví na základě evropské směrnice Solvency 2. Rozdíl mezi touto úrovní rezerv a dosavadními účetními rezervami pojišťoven bude předmětem zdanění. Podle dřívějšího vyjádření asociace by šlo o jednorázový náklad kolem deseti miliard korun.

Ministryně Schillerová před poslanci při představování daňového balíčku zdůraznila, že nejde o žádnou sektorovou daň, jak říkají někteří opoziční představitelé. Navržený systém podle ní do značné míry omezuje možnosti daňové optimalizace pojišťoven prostřednictvím rezerv. Tato možnost je častým argumentem pro zavedení sektorové daně pro pojišťovny, kterou naopak ministerstvo financí dlouhodobě odmítá, protože se se sektorovým zdaněním neztotožňuje, uvedla ministryně. Dodala, že je v této otázce připravena diskutovat o alternativách.

Ministerstvo financí v tiskové zprávě připomnělo, že jde o bod z programového prohlášení vlády z loňského roku. Navržený systém podle směrnice Solvency II je podle MF odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany poplatníků, neboť výši takto stanovených technických rezerv může pojišťovna ovlivňovat výrazně méně než u dosavadního postupu, který vychází ze zákona o účetnictví. „Jedná se tedy o dlouhodobě avizovaný, jasně zdůvodněný a s pojišťovnami konzultovaný krok,“ uvedlo MF.

„Hlavním účelem tvorby rezerv je nutnost dostát veškerým závazkům vůči klientům; jednorázové zdanění tuto naši schopnost oslabí. Návrh dopadne výrazně tíživěji právě na ty z nás, kdo byli v tvorbě rezerv zvláště obezřetní. Nadto retroaktivně postihuje již vytvořené rezervy a tím také odrazuje od jejich tvorby v budoucnosti,“ stojí v dopise ČAP poslancům. Navržený krok je podle asociace nesystémový i z rozpočtového hlediska, protože představuje pouze jednorázový příjem, ale slouží ke krytí opakovaných povinných výdajů rozpočtu.

Záměr kritizoval předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Jsme absolutně proti zavádění sektorových daní, které vláda v daňovém balíčku uvaluje na pojišťovny. Vláda chce tímto opatřením zdanit peníze klientů pojišťoven, které jsou určeny k vyplácení budoucích škod,“ uvedl v tiskové zprávě.

Slib ANO, že se nebudou zvedat daně vzal za své,ostatně jako většina jejich slibů. Úplně nejhorší je, jak jsou líní. Vůbec se jim nechtějí zvedat ty miliardy, které “leží pohozené na zemi”,tak teď mají starost o naše zdraví. Jak by to vypadalo v recesi, si nechci ani představit.

— Markéta Adamová (@market_a) 9 de julio de 2019

„Zazvonil zvonec a pohádce o tom, že hnutí ANO nebude zvyšovat daně, je konec,“ řekl také šéf poslanců  ODS Zbyněk Stanjura.

Ke kritikům se v rozpravě přidal i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Varoval, že čím méně odolnější bude finanční sektor vůči možným budoucím krizím, tím vyšší přinese občanům riziko, že se budou muset v budoucnu podílet na jeho ozdravění. Návrh označil za nezodpovědný a nebezpečný. Důsledkem podle něj bude i vyšší odliv dividend do zahraničí.

Poslanec ODS Jan Skopeček řekl, že zákon má jen pramálo společného s bojem proti závislostem. Má podle něj jen přinést hnutí ANO další peníze, aby mohlo ještě víc slibovat před dalšími volbami.

Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík řekl, že jeho strana nemá problém se sektorovou daní. Vládě ale vytkl, že místo toho, aby finanční sektor více zdanila, vybere od něj jednorázově peníze, o které připraví budoucí vládu. Pojišťovny podle něj budou několik let ve ztrátě a nezaplatí nic.

Pozměňovací návrhy k vládnímu daňovému balíčku budou moci poslanci vznášet ve druhém čtení, které se uskuteční až po prázdninách. Rozhodnou o nich až poté ve třetím čtení.