Města nevědí, co s romskými běženci. Praha staví v Troji první stanový tábor

HUMANITÁRNÍ KRIZE

Města nevědí, co s romskými běženci. Praha staví v Troji první stanový tábor
Romští uprchlíci z Ukrajiny čekají frontu potravinové balíčky. Hlavní nádraží v Praze, 10. května 2022. Foto: Echo24
5
Domov

Jakub Fujáček

Na pražském hlavním vlakovém nádraží přespávají už několik dnů stovky ukrajinských Romů. Většina z nich přijela ze Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. Vracejí se sem z asistenčních center, kde se je zatím nepovedlo zaregistrovat kvůli pochybnostem o dvojím občanství. Někteří Romové mají totiž kromě ukrajinského také maďarské a často ani ukrajinsky nemluví. Jako občanům EU jim ale nemůže být poskytnuta dočasná ochrana. Problém se ale netýká pouze Prahy, ale také Pardubic nebo Brna. Praha kvůli tomu ve středu začala se stavbou prvního stanového městečka v Troji pro 150 osob.

V Česku už jsou zhruba dva tisíce Romů z Ukrajiny. Velká část z nich se soustředí kolem centra pro pomoc uprchlíkům na hlavním nádraží v Praze. Každý den jich sem přichází stále více a dobrovolníci zapojení do humanitární pomoci nevědí, co si s nimi počít. Ani asistenční centra, jako je to v pražských Vysočanech, kde se uprchlíci registrují a žádají o dočasnou ochranu, se totiž často nedokáží s jejich administrací včas vypořádat.

Ukrajinští Romové s dětmi na prvním nástupišti.
Ukrajinští Romové s dětmi na prvním nástupišti. Foto: Jakub Fujáček

Problém spočívá v tom, že část romských uprchlíků přicházejících z maďarského pohraničí, má nejen ukrajinský, ale také maďarský pas a jako občané EU tudíž nemají v ČR na dočasnou ochranu nárok. Ověřování, zda tito lidé nemají skutečně dvojí občanství, což se ve značné části případů potvrzuje, má na starosti cizinecká policie, která komunikuje s maďarskými úřady. Proces ale může trvat i 10 dnů, během nichž nemají tito lidé kam jít.

Romové se přesunou do stanů v Troji

Část uprchlíků se má z hlavního nádraží přesunout do nového stanového městečka v pražské Troji, samo o sobě ale stačit nebude. „Hasiči dnes dostali pokyn ke stavbě stanového městečka v Troji od pana ministra Rakušana. Už ale teď víme, že toto řešení nebude dostatečné. Řeší problém pouze 150 osob. Toto musí řešit vláda, potažmo premiér Fiala. Azylová a migrační politika je v této bezprecedentní situaci zcela na nich,“ řekl pro deník Echo24 mluvčí magistrátu Vít Hofman.

„Od počátku považujeme stavbu stanového městečka za nejkrajnější řešení a snažíme se situaci řešit jinými vhodnějšími prostředky. Situace je však i přes naši snahu velmi kritická. Toto není v kompetenci krajů, ale na řešení vlády ČR. Opakovaně několik týdnů voláme o pomoc stát, neboť máme plné kapacity a Správa uprchlických zařízení nám dává jen desítky lůžek denně,“ dodal.

Tuto možnost nastínil ve středu ráno už ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Situace na pražském hlavním nádraží se řeší. Lidi nenecháme spát na chodbách. Vznikne proto dočasné přístřeší s veškerým zázemím. Zapojené budou i neziskové organizace. Stále jednáme s Maďarskem o zrychlení screeningu příchozích do ČR,“ napsal Rakušan.

Podobná situace jako v Praze je i na nádraží v Brně, Pardubicích a některých dalších městech. Brno nechalo minulý týden ve spolupráci s policií odvézt asi stovku romských uprchlíků k náhradnímu ubytování do židenických kasáren, kde už ale dnes nikdo z nich není. Před nádražím jich bivakují desítky. V Pardubicích postavili hasiči pro desítky Romů čekajících na vyřízení žádosti improvizované ubytování ve stanu už minulý týden.

Problémy s ubytováním romských uprchlíků navíc přetrvávají i v případě, že se potvrdí, že jsou pouze občané Ukrajiny. Některé samosprávy je v obavách z reakce občanů odmítají ubytovat. Romové zároveň požadují takzvané hromadné ubytování, kde mohou být pospolu celé početné rodiny, což se nedaří vždy zajistit. Stát jim zajistil tyto podmínky ve dvou objektech: v Bělé-Jezové na Českolipsku a ve Vyšních Lhotách na Frýdeckomístecku – s kapacitou 180 a 250 lůžek. Oba objekty dříve sloužily jako detenční centra a stará se o ně Správa uprchlických zařízení. Reportáž z Bělé-Jezové jsme přinesli už na začátku května (přečíst si ji můžete zde).

Dobrovolníci řeší i konflikty

Jedna z dobrovolnic, která na pražském hlavním nádraží už nějakou dobu pracuje, potvrzuje, že situace s Romy je složitá. Nově příchozí vždy nasměrují do asistenčního centra, odkud se zas ve velké části případů vracejí zpět, protože nemají kam jinam jít. „Někteří neumějí číst ani psát,“ říká a vysvětluje, že pokud se Romové vrátí z asistenčního centra s písemnými instrukcemi, často vůbec nevědí, jak dál postupovat.

Uprchlíci ve staré části nádraží, kde se nachází informační centrum pro pomoc uprchlíkům. Někteří tu na podlaze i nocují.
Uprchlíci ve staré části nádraží, kde se nachází informační centrum pro pomoc uprchlíkům. Někteří tu na podlaze i nocují. Foto: Echo24

V Česku je to pro ně úplně nový svět. „Část z nich třeba nikdy neviděla eskalátory,“ dodává. Novinka je to zřejmě hlavně pro romské děti, které o kousek dál jezdí s úžasem ve tvářích nahoru a dolů po pohyblivých schodech. Dobrovolníci tu prý musí nezřídka kdy uklidňovat také vyhrocené situace, včetně konfliktů s personálem anebo i mezi běženci samotnými.

Na nádraží spalo v sobotu přes 400 uprchlíků

Na nádraží v Praze spalo v sobotu přes 400 ukrajinských uprchlíků, někteří na podlaze. Většinou jde o početné romské rodiny. Místní centrum však neslouží pro dlouhodobé ubytování uprchlíků, ale pouze jako nouzové nocležiště, kde dobrovolníci poskytují uprchlíkům základní informace, potraviny nebo ošetření.

„Naše služby na nádraží nikdy nebyly koncipované na dlouhodobý nocleh a v žádném případě nejsou důstojnou náhradou ubytování. Sedmdesát lůžek je v sále, který pro tento účel poskytla Správa železnic. Jedná se o místa pro ty zcela nejzranitelnější, zpravidla těhotné a matky s kojenci. Dalších až 210 lidí může přespávat v přistaveném sedačkovém vlaku,“ uvedla za Iniciativu Hlavák Mlada Hošková. Celková kapacita pro přenocování v sále byla navíc začátkem týdne snížena ze 70 na pouhých 25 lůžek, a to údajně z důvodu požární bezpečnosti.

Situace vyvrcholila až do té míry, že dobrovolníci nemají pro uprchlíky nejen dočasné ubytovací kapacity, ale také dostatek jídla. „Příděly jsou nastavené na základě předpokladu, že jednotliví uprchlíci přijedou, posilní se a pokračují do asistenčního centra, kde o ně bude postaráno. To se bohužel neděje. Z řady důvodů se k nám v současné době lidé (zpravidla se jedná o romské rodiny) z asistenčního centra vracejí bez ubytování či další podpory a nemají kam jinam jít než za námi,“ popisuje Hošková současný stav na nádraží.

Více jsme o přeplněném hlavním nádraží v Praze psali již dříve zde.