Maďarsko: Zahraniční politika EU bez jednomyslné shody je nebezpečná

Zahraniční politika Evropské unie, která by se dělala bez jednomyslné shody členských států, bude nebezpečná, varuje maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Podle něj se jedná z maďarského pohledu o nebezpečné rozhodnutí, které jde „absolutně proti všem unijním dohodám.“ Informoval o tom web maďarské vlády abouthungary, komunikující politiku kabinetu do zahraničí. Zásadní změnu způsobu hlasování v zahraniční politice EU v minulých dnech podpořil český ministr zahraničí Tomáš Petřířek.

Szijjártó se sešel v pondělí se svými protějšky v Lucemburku. Po jednání návrh, který by už nevyžadoval jednomyslnou podporu všech zahraničně politických rozhodnutí ze strany členských států, považuje za velice nebezpečné. „Návrh, který unijním státům vnucován ze strany liberálních, mainstreamových vlád a samotného Bruselu porušuje unijní pravidla,“ řekl Szijjártó.

Ve video příspěvku Szijjártó řekl, že podle nové strategie Evropské unie by mohla přijímat rozhodnutí týkající se zahraniční politiky pouhou prostou většinou hlasů členských států. „Tento systém by odstrčil státy, které nepatří do liberálního mainstreamu, od jejich práva prosazovat vlastní zájmy, když přijde na rozhodování o zahraniční politice,“ uvedl maďarský ministr.

Podle Maďarska by navrhovaná změna pravidel poškodila zájmy některých států a byla by nefér. „Některá budoucí rozhodnutí by potenciálně mohla poškodit členské státy, jejichž zájmy nebyly vzaty na vědomí, když došlo k hlasování,“ dodal Szijjártó.

Debata se v posledních dnech rozhořela mimo jiné proto, že se státy EU v druhé polovině září nemohly dohodnout na sankcích proti Bělorusku, protože jednání blokoval pouze jediný stát: Kypr.

Ačkoli je tu jasná vůle přijmout sankce, požadované jednomyslnosti se nám nepodařilo docílit,“ řekl novinářům po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle Borrella i některých ministrů, včetně toho českého, Tomáše Petříčka, je neschopnost shodnout se na potrestání jasného porušování práv Bělorusů dokladem toho, že by EU měla v některých otázkách zahraniční politiky přejít od jednomyslného schvalování k většinovému.

„Tento příklad ukazuje, že bychom se o tom měli pobavit a i u nás doma si říci, zda naši pozici přeci jen trochu nepozměnit, abychom přispěli k efektivnějším reakcím EU,“ připustil Petříček, že by Praha měla zvážit podporu posílení většinového hlasování, které dlouhodobě odmítá.